Tradiční VÁNOČNÍ koncert Severáčku - letos ve čtyřech dílech

Celkem se tedy v rámci Vánočního koncertu uskutečnila v jeden den hned čtyři vystoupení.

Vystoupení Plamínku v sále ZUŠ (13:30)

Vystoupení Malých zpěváčků a Komorního dívčího sboru Severáčku v sále ZUŠ (15:00)

Vystoupení Broučků zpěváčku v sále ZUŠ (16.15)

Vystoupení Koncertního sboru Severáčku v aule Technické univerzity (19.00)

Severáček vystoupil pod vedením sbormistryně Silvie Langrové a sbormistryň přípravných oddělení Radky Fryčové a Andrey Čančarové Houfkové za doprovodu klavíristky Evy Dvořákové, violoncellisty Jakuba Fryče, na zobcovou flétnu je doprovodila i sbormistryně Andrea Čančarová Houfková. Děti zazpívaly především vánoční repertoár (koledy a vánoční písně), který chystaly na podzimních a zimních zkouškách. Na závěr si všichni společně se zaplněným sálem zazpívali českou koledu Štědrej večer nastal.

Jaké jsou vánoce bez koled a zpěvu? Smutné... Však jsme si to se Severáčkem vloni vyzkoušeli. Byli jsme společně s dětmi rádi alespoň za to, že se můžeme vidět prostřednictvím monitorů počítačů a telefonů na našich online zkouškách. S o to větší radostí jsme zazpívali na letošním koncertě. Sice ještě ne všichni najednou, jak jste z našich severáčkovských koncertů zvyklí, ale i tak zaznělo mnoho z repertoáru, který jsme pilně nacvičovali na našich podzimních a zimních zkouškách ve zkušebně i online.

V uplynulých měsících, které společné umělecké činnosti vůbec nepřály a byly nejen pro Severáček, ale i pro ostatní pěvecké sbory nesmírně náročné, jsme si ale mohli uvědomit mnoho věcí. Například, jak důležitá je hudba v životě nás dospělých i dětí, které se rozhodly, že jí budou věnovat svůj volný čas. Jak důležitá jsou přátelství, která nás v Severáčku vzájemně propojují. Jak významná je severáčkovská tradice, které jsme všichni, malí i velcí, nositeli. Jak moc nám záleží na tom, abychom touto nelehkou dobou prošli a na jejím konci byl Severáček opět takový, jaký ho všichni znají – krásně zpívající, radostný a oblažující lidská srdce.

To vše a mnohé další mě napadalo během měsíců, kdy jsme veškerý kontakt s dětmi, a to i s těmi nejmenšími, omezili pouze na již zmíněné monitory. Naplňuje mě radostí, že máme v Severáčku báječné děti, které to s námi vydržely, mají pořád chuť do práce a muzicírování, a vždy nás znovu přesvědčí, že společný zpěv je nesmírně povznášející činnost.

Do Nového roku si přejme, ať se i nadále setkáváme s dětmi i dospělými ve vzájemné pohodě a hlavně ve zdraví. S. L.