Severáček na Pražském jaru

Sbormistryně Silvie Pálková věnovala tentokrát velkou pozornost autorovi, který byl celoživotně právě se Severáčkem spojen - nedávno zesnulému zakladateli a sbormistru Severáčku Milanu Uherkovi. Představila ho jako skladatele výjimečně spojeného právě s dětskými interprety. Po úvodním cyklu jeho úprav lidových písní, uvedených stylově i v půvabně stylizovaných lidových krojích, to byly dva cykly, určené menším dětem – a shodně s tímto určením je zazpívaly děti z přípravných sborů Severáčku. Tím měli posluchači možnost i nahlédnout do „dílny sboru“. Originální cyklus Hrátky se zvířátky na texty Emanuela Frynty zazpívaly děti z přípravného sboru Plamínek, cyklus „Vrabčí písničky“ provedly Mladší děti koncertního sboru. Vrabčí písničky jsou asi nejčastěji uváděnými Uherkovými skladbami, ale většinou jen jedna nebo dvě z nich, provedení celého cyklu tak bylo výjimečné. Severáček volbou obou skladeb současně zcela přirozeně předvedl, že i úroveň jeho přípravných sborů suverénně obstojí při tak výjimečné příležitosti jakou je Pražské jaro. S menšími dětmi se pak úspěšně představila i současná druhá sbormistyně Severáčku Radka Fryčová. První část koncertu pak uzavřela další Uherkova neobyčejně oblíbená sborová písnička Kouzelný máj v provedení všech zúčastněných složek sboru.

Po přestávce se konečně představil koncertní sbor Severáčku pod vedením Silvie Pálkové, a to způsobem, který nelze označit jinak než skvělý. Program, sestavený ze skladeb českých, a dá se říci kmenových autorů sboru, byl volen tak, že sbor v něm mohl uplatnit celou paletu svých výrazových prostředků. V monumentální Salve Regina brněnského skladatele Petra Řezníčka s doprovodem varhan zněl lesk slavnostního oslovení v plném zvuku právě tak přesvědčivě, jako působivá komorní ztišení pokorné prosby. Jedním z vrcholů koncertu byl výběr z Katonových mudrosloví Petra Ebena. Opět samozřejmě suverénní provedení náročného díla, vynikající plastické vystavění celku, propracování každé jednotlivé fráze, barevné odstínění hlasových skupin. Souhrnem interpretace, s jakou se posluchači setkávají zcela výjimečně a kterou také nadšeným potleskem ocenili. Následující Písničky bez deštníku Miroslava Raichla umožnily Severáčku uplatnit další stránky jeho kvalit – smysl pro vtip, poezii, neotřelý půvab a spontánní hudebnost zdánlivě jednodušších odlehčenějších skladeb. V programu nechyběl ani další autor, patřící k celoživotním přátelům sboru, letošní jubilant Ilja Hurník. Sbor mu blahopřál brilantním provedením jeho „Krále Davida“ z cyklu Červnová noc.

Na závěr zazněl opět Milan Uherek. Suita Hosana je jeho poslední závažné dílo pro dětský sbor s doprovodem horny, violy a klavíru. V patnácti miniaturách inspirovaných půvabně naivními texty lidových pašijí z Podkrkonoší využil sbor možnost předat posluchačům výstižné ztvárnění prostoty i hloubky skryté v jednoduchých verších lidové poezie.

Vystoupení Severáčku na Pražském jaru dalo posluchačům opět jednou možnost zažít dokonalý, suverénní a přitom spontánní zpěv dětského sboru v nejvyšší kvalitě.