Možná mezi vámi najdu spřízněné duše a možná se taky setkám s nepochopením, ale ráda bych se přihlásila k názoru, že nesouhlasím s prosazováním pouze soutěžních a prestižních festivalů. Je jich hodně, ale hlavně se o nich hodně ví a píše.
ilustrační foto
Proč my, menší a méně úžasné sbory, nemůžeme mít více prostoru pro prezentaci naší činnosti nebo pro sbírání zkušeností? Jsem sbormistryní školního pěveckého sboru z Prahy 11, který existuje čtvrtý rok a přinesl mnoho radosti rodičům, dětem, učitelům a dalším. Nevyhráváme soutěže, ani se už raději nikam nehlásíme a jsme dosti skromní, nemáme velké ambice, ale jistě máme nárok na existenci. Není to zrovna jednoduchá a vždycky vděčná činnost, ale dovoluji si tvrdit, že nesmírně záslužná. Zasloužíme si tedy také nějakou radost, nejen ty prestižní a slavné sbory. Abych byla spravedlivá, uvedu příklad několika festivalů, kam "smíme": Jirkovská srdíčka, Synagoga zpívá (Plzeň), Moravskotřebovaské arkády, Perníkový festiválek. Ale - co třeba Zahrada písní? Proč by nemohla být její součástí také nesoutěžní přehlídka?
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.