V sobotu 2. prosince 2006 jsme se po dlouhé a intenzivní přípravě vydali za tmy tmoucí do Prahy na XVI. mezinárodní sborový festival adventní a vánoční hudby s cenou Petra Ebena.
Barbora Šteyerová, sobota 9. prosince 2006
Magazín > Sborový život
Nevěděli jsme, co očekávat, přesto skutečnost naše očekávání několikrát předčila a zažili jsme příjemná i méně příjemná překvapení.
Poprvé, když jsme nedostali včas šatnu; podruhé, když zvuková produkce tělesa ve vedlejší místnosti připomínala spíše přípravu na husitské tažení než rozezpívání; potřetí, když jsme byli na pódiu ozářeni reflektory tak, že bychom uvítali sluneční brýle. To všechno bychom ještě přešli s úsměvem, ten nám ovšem začal pomalu tuhnout, když jsme zjistili, že nám ve zpěvu „pomáhá“ ještě jiný sbor, takže v sále jsme nezněli jen my, ale i někdo další. Nejsme tak úplně zvyklí na to, že nám někdo za zády zpívá něco zcela jiného, než bychom si přáli, ale dělali jsme, co jsme mohli – a myslím, že jsme obstáli se ctí. Posluchačům jsme nabídli Jubilate Deo Orlanda di Lassa, Alleluja Randalla Thomsona, Ebenovo Cantico delle creature, traditional Elijah Rock v úpravě Morese Hogana, jehož provedení nadchlo nás a podle reakcí i porotu, a rozloučili jsme se svižným Rytmem Ivana Hrušovského. Se svým vystoupením jsme byli poměrně spokojeni, ale na výsledky jsme si museli počkat až do večera.
Čas mezi zpěvem a jejich vyhlášením jsme vyplnili každý podle svých představ, večer jsme se sešli ke společnému zpěvu na Staroměstském náměstí a pak se přesunuli na Výstaviště, kde vyhlašování výsledků probíhalo. Trvalo to dlouho, předlouho, ale nakonec jsme se přece jen dočkali. A stálo za to si počkat. Radost z vítězství v kategorii velké sbory, kde kromě nás účinkovalo dalších 16 těles, jsme měli velkou, a také jsme ji dali patřičně najevo, ať už hlasitým křikem nebo odnesením skvělého pana sbormistra MgA. Michala Vajdy k pódiu. Naše hlasivky však dostaly pořádně zabrat ještě jednou, protože největší – a šokující - překvapení na nás teprve čekalo. Mělo podobu Ceny Petra Ebena, z níž jsme měli a pořád ještě máme radost opravdu obrovskou (a ještě trošku větší).
Porota, jejímiž členy byli Jaroslava Modrochová, Chirstine Henrika Bleeker a Johann van der Sandt, ocenila výběr skladeb, jejich provedení, práci s hlasem, dobrý zvuk a kvalitu sboru, práci s dynamikou a barvou a konkrétně pak skladbu Elijah Rock. Nabídla nám také podněty pro zlepšení naší práce, takže už zase intenzivně pracujeme a těšíme se na další příležitost, kdy si budeme moci zazpívat a ukázat, co v nás je.
Brno (Jihomoravský kraj) – zal. 2004
akademický smíšený sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.