Dnes publikujeme text někdejší tajemnice Unie českých pěveckých sborů, paní Zuzany Kumpoštové, který vyšel před pěti lety v prvním čísle časopisu CANTUS roku 2001. Stručně a zajímavě shrnuje historii sborové organizace na českém území od počátku 19. století až po fungování Unie českých pěveckých sborů v 90. letech minulého století.
Závěrečný koncert I. Mezinárodního pěveckého týdne Tábor 1984 ve Smetanově síni v Praze.
Začátkem 19. století bylo jen velmi málo zpěváckých spolků, které by zpívaly nejen německy, ale i česky. Podle dochovaných pramenů nejstarším z nich byla Jednota sv. Cecilie, založená r. 1803 v Ústí nad Orlicí. V Praze se pak r. 1849 ustanovil Akademický zpěvácký spolek, první mužský sbor česky zpívající. Podle jeho příkladu byly zakládány další spolky, např. roku 1854 Hlahol v Kosmonosích, v roce 1856 Jaromír v Jaroměři a Slavoj v Chrudimi, 1858 Dobroslav v Kolíně, 1859 Jasoň v Německém (Havlíčkově) Brodě a Hlasoň v Nové Pace, v r. 1860 sbory ve Dvoře Králové, Mšeně, Sušici, Semilech, Táboře, Turnově a Vodňanech.
Již brzo po založení spolků jednotliví členové cítili potřebu sdružovat se v organizaci, která by jejich činnost zastřešila. Teprve ale z popudu Pražského Hlaholu vznikla roku 1868 Jednota zpěváckých spolků českoslovanských. Pěvecká aktivita v Čechách ale časem ochabla a Jednota již po druhém řádném sněmu 16. května r. 1873 zastavila svou činnost. Pěvecký ruch se přenesl na Moravu, vzniklo tam mnoho sborů, česky zpívajících.
Přibližující se datum Jubilejní výstavy pěvecké hnutí znovu zaktivovalo a v r. 1890 se konala ustavující Valná hromada obnovené Jednoty. Ta pak v r. 1891 uspořádala památný Sjezd pěvectva českoslovanského. V témže roce, u příležitosti Národopisné výstavy, se do Prahy sjelo množství pěvectva, koncertovalo se a pořádaly se též pěvecké zápasy (soutěže). Začaly se zřizovat pěvecké župy, z původní Jednoty se roku 1900 stala Ústřední jednota zpěváckých spolků českoslovanských.
Činem této nové organizace bylo uspořádání Prvního českého pěveckého a hudebního festivalu v roce 1904. Zpívalo na něm 76 pěveckých spolků z Čech a Moravy.
Po vzniku Československé republiky byla r. 1919 založena Pěvecká obec československá. To byla doba největší organizační propojenosti pěveckých sborů. Byly zakládány nové sbory, vznikaly další pěvecké župy, v nichž se sbory sdružovaly podle zeměpisných a dopravních poměrů.
V roce 1939 se vlivem politických událostí musela původní Pěvecká obec československá změnit na Pěveckou obec českou. Ta fungovala až do roku 1951, kdy byla mocensky zrušena. Brzy však znovu zpěváci pociťovali absenci sdružující organizace. Státem zřizovaná tzv. metodická střediska, včetně Ústředního domu lidové umělecké tvořivosti se zaměřovala přednostně na politické využití této amatérské činnosti a nebyla schopna porozumět specifickým potřebám sborového zpěvu.
Až v roce 1969 se podařilo založit Unii českých pěveckých sborů (UČPS). Dalším politickým vývojem v naší zemi byla její činnost podřízena schvalovacímu systému stranických a státních orgánů.
Od roku 1990 UČPS zaměřuje svou činnost na reálné potřeby českého sborového zpěvu. Využívá k tomu všech forem, dostupných v současných ekonomických podmínkách. Participuje na seminářích, velkých sborových koncertech, festivalech a přehlídkách. Spolupracuje se zahraničními pěveckými organizacemi, je členem mezinárodních organizací Europa cantat a AGEC EuroChor. Pro zájemce o sborový zpěv vydává od roku 1990 časopis CANTUS, kde informuje o domácím i zahraničním sborovém dění.
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.