In Praga carmina resonant

Nepočetné zastoupení měla jako obvykle kategorie mužských sborů, v níž se mezinárodní porotě představily jen dva pěvecké sbory – spíše komorní kladenský Mužský pěvecký sbor Smetana – Slovanka (sbm. Blahoslav Rataj) a vzhledem k našim poměrům neskutečně velký sedmdesátičlenný německý sbor MGV Liederkranz Cleeberg. I v Německu a dalších evropských zemích se současný mužský sborový zpěv potýká s nedostatkem mladých hlasů, existuje tam však i řada podobných mužských sborů, jaký v Praze představilo městečko Cleeberg, které má pouze okolo 1000 obyvatel. MGV Liederkranz, který připravil pro soutěž velmi zajímavý a náročný program odpovídající záviděníhodnému věkovému spektru velmi dobrých zpěváků (mj. např. C. Saëns: Saltarelle, G. Orbán: Mundi renovacio, H. S. Metthew: Only you), byl zařazen po zásluze do zlatého pásma a vyhlášen vítězem kategorie. Statečně se bil i český zástupce, nedostatek mladých hlasů však přece jen ovlivnil zvukovou a intonační kvalitu jeho výkonu. I zisk bronzového pásma je však možno považovat za soutěžní úspěch našeho sboru.

Ještě skromnější obsazení měla po odřeknutí Ženského sboru Pedagogické fakulty JU kupodivu kategorie ženských sborů. Jediný slovinský Ženski pevski zbor KUD Brezovica nedosahuje bohužel kvalit našich ženských a dívčích sborů a jeho výkon stačil pouze k umístění ve stříbrném pásmu.

Nejpočetnější zastoupení měla kategorie smíšených sborů, v níž se mezi deseti účastníky ze sedmi zemí objevily i dva české sbory – Carmina vocum Praha (sbm. Dragana Novakovič – Vitas) a Pěvecký sbor Dvořák Uherský Brod (sbm. Antonín Veselka). Vítězem této kategorie s umístěním ve zlatém pásmu se stal vynikající rakouský sbor >CantAnima. Do zlatého pásma zařadila mezinárodní porota ještě italský komorní sbor Associazione Coro Polyfonico Casella. Oba naše sbory získaly spolu se slovenským sborem Technik Akademik (sbm. Pavol Procházka), slovinským Smíšeným sborem Krka Novo Mesto a italským Corale Polifonica San Giorgio di Mocasina krásné stříbrné pásmo.

Tzv. „vyspělé smíšené sbory“ mají svou zvláštní kategorii, v níž odborná porota hodnotí soutěžní výkony bodovým systémem 0–100 bodů. I v této kategorii měla Česká republika mezi čtyřmi účastníky dvojí zastoupení – mladé komorní sbory A my taky Liberec (sbm. Lukáš Trykar) a VOKS Praha (sbm. Martina Spiritová). Jednoznačné vítězství si vybojoval ziskem 89 bodů polský Chór Akademii muzycznej w Katowicach (jeho sbormistryně Aleksandra Paszek - Trefon získala navíc Zvláštní cenu poroty za nejlepší dirigentský výkon). Porota ocenila především vysokou náročnost jeho soutěžního programu (např. J. S. Bach: Komm, Jesu, komm), velmi dobré provedení povinné skladby (A. Tučapský: Tristis est anima mea, Pater mi z cyklu Pět postních motet) i pozornost, kterou věnuje sbor interpretaci soudobé polské sborové tvorby (A. Koszevski: <#i#>Campana, K. Szymanovski: Panie muzykancie, prosim zagrać walca).

Velmi dobré výkony podaly i oba české sbory, které se umístily v této kategorii na 2. a 3. místě. V pestrém programu VOKSu (84,25 bodů) zaujalo nejvíce výborné provedení první části povinné skladby a interpretace úpravy lidové písně Veru si ty, šohajíčku, kterou odměnila porota Zvláštní cenou. Dobře zazpíval sbor i náročnou polyfonii C. G. da Venosy: Tu sequi, o bella Elori a závěrečný traditional Shine, Jesus, shine. Rozhodně nezklamal ani liberecký sbor A my taky (80,25 bodů). Interpretace jeho soutěžního programu (mj. L. Marenzio: Dono Cinzia a Damone, M. Raichl: Želone, modre oreši, S. Havelka: Šema Israel) byla kultivovaná, zvukově i výrazově však méně působivá. Překážkou pro vyšší bodový zisk se staly u obou našich sborů nečekaně problémy při interpretaci madrigalu B. Martinů Hej, máme na prodej.

Na 4. místě se v této kategorii umístil italský sbor Coro Polifonico Vincenzo Gianferrari (76,25 bodů), komorní sbor, který provedl náročný soutěžní program (např. G. Verdi: Pater noster, E. Rautavaara: Malagueňa) se snahou o zbytečně velký zvuk, jehož kvalitu narušilo značné vibrato ve všech hlasových skupinách.

Poslední soutěžní kategorií byla kategorie folklorní, v níž mezi pěti účastníky jasně kraloval jediný „zlatý“ slovenský smíšený sbor Technik Akademik. Atraktivní program vytvořený ze slovenských lidových písní v úpravách I. Hrušovského, P. Procházky, O. Francisciho a O. Ferenczyho provedl technicky téměř dokonale a výrazově velice působivě a v této kategorii zaslouženě zvítězil. Velmi odlišný program dalších sborů (tradiční úpravy německých lidových písní, námořncké písně s doprovodem akordeonu a dvou kytar, velice stylizovaný baskický folklor nebo duchovní folková interpretace s doprovodem klávesovývh nástrojů, kytary a bicích, dokonce s improvizací na Beethovenovu Ódu na radost) naznačil, že bude třeba ještě přesněji definovat ve Statutu soutěže podmínky účasti v této kategorii, ať již jde o vysvětlení pojmu „folklor“, míru jeho uměleckého zpracování, použití doprovodných nástrojů apod.

Laureátem PRAGA CANTAT 2005 vyhlásil jeho umělecký ředitel Miroslav Košler rakouský smíšený sbor CantAnima.

Rámec tohoto dnes již skutečně tradičního pražského soutěžního sborového festivalu vytvořil Zahajovací koncert sboru Bambini di Praga (sbm. B. Kulínská a L. Jindřich) s jeho atraktivním a jako vždy spontánně přijatým programem Letem světem s Bambini di Praga, Závěrečný večer v Majakovského sále Národného domu na Vinohradech s vyhlášením výsledků, předáním cen, společným zpěvem a Společenským večerem s hudbou a tancem

Všichni účastníci se vraceli domů s mnoha dojmy z krásného hudebního setkání v prosluněné podzimní Praze a z příjemné atmosféry festivalu podmíněné jeho dokonalou organizací.

Příští jubilejní 20. ročník PRAGA CANTAT 2006 se uskuteční ve dnech 26.–29. 10. 2006 a pořadatelé již dnes k účasti na něm naše i zahraniční sbory srdečně zvou.