CANCIONETA PRAGA – 10 LET NA HUDEBNÍ SCÉNĚ

Kvůli covidovým opatřením mohli diváci koncert navštívit až s dvouletým zpožděním, nicméně i přes několik odkladů byl sál na oba koncerty vyprodán a posluchači se mohli po dlouhé pauze přesvědčit, že sbor neztratil nic z pro něj typické preciznosti, rozmanitosti tvorby ani optimistické nálady.

Koncerty, které byly věnované PhDr. Blance Kulínské, jejíž sborové umění bylo sbormistovi Lukášovi Jindřichovi celoživotní inspirací, byly rozděleny na několik částí, z nichž každá posluchačům ukázala sborový um Cancionety Praga v jiném světle. Od klasické tvorby reprezentované díly Antonia Vivaldiho, Zdeňka Lukáše, Bedřicha Smetany a samotného sbormistra Lukáše Jindřicha s jeho autorskou skladbou Amen dico vobis, se program přenesl do části s lidovou tematikou. Zde zaznělo například Slavíkovský polečko malý z cyklu Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka, skladba Hoj, hura, hoj Otmara Máchy a na závěr pásmo oblíbených moravských písní za bravurního čtyřručního klavírního doprovodu dvorních klavíristů Cancionety Praga Lenky Navrátilové a Egli Priftiho. Ve třetí části programu zazněly populární filmové melodie jak z českého, tak zahraničního filmového fondu. Poslední část koncertu sestávala z lidových písní celého světa, které v pásmu Letem světem sbor pravidelně a s nadšením předvádí nejen na českých pódiích. Povedené přídavky se pak nesly v duchu afrických písní, které si sbor přivezl ze svého turné po Jihoafrické republice v roce 2016.

Dlouhotrvající potlesk vestoje na konci obou koncertů byl důkazem toho, že své diváky sbor Cancioneta Praga, který nyní čítá již přes 50 členů a členek, rozhodně má a umí si je svým poutavým programem, nadšením pro zpěv a kontakt s publikem udržet i po tak dlouhé pauze, kterou musel absolvovat.

Doufejme tedy, že koncertní půst definitivně skončil a sbor se opět bude se svými posluchači setkávat co nejčastěji.