Čtyři kroky do nového světa představují Dvořákovo Stabat Mater

Antonín Dvořák Stabat Mater op. 28, kantáta pro sóla, smíšený sbor a velký orchestr

Účinkují:

Petr Kadlec - průvodce

Veronika Rovná Holbová- soprán

Markéta Cukrová - alt

Richard Samek - tenor

František Zahradníček - bas

Collegium paedagogicum, smíšený sbor PedF UK v Praze

Pěvecký sbor Pražské konzervatoře

Marek Valášek - sbormistr

Marko Ivanović - dirigent

Česká studentská filharmonie (hráči ČF, členové Orchestrální akademie ČF a studenti hudebních škol)

Dvořákovo Stabat Mater, které mělo premiéru 23. prosince 1880 v sále Žofínského ostrova, vychází ze středověké náboženské sekvence. Latinské verše líčí biblickou scénu ukřižování Krista z pohledu matky, které na kříži umírá syn. V souvislosti s Dvořákovým dílem bývá často uváděno, že skladatele k němu inspirovalo úmrtí jeho tří dětí.

„Hlad dávat Dvořákovo Stabat mater byl ve mně velmi starý. Chtěl jsem si tu po více než třiceti letech zapolemizovat s dirigentem Karlem Kovařovicem, jehož tehdejší skvělé provedení vyprovokovalo ve mně snahu stát jednou před pultem a vyrovnat se s tou desetivětou písní o utrpení ztráty, s písní začínající tupou bolestí, nehybnou a probojovávající se dlouhou černou chodbou k světlu ráje a k důvěřivému Amen. (…) Dostal se mi o Vánocích do rukou Škrétův obraz Ukřižovaného… Proti „valným shromážděním“ pod Křížem Kristovým omezuje se Škréta na ticho nakloněné hlavy Obětovaného, k jehož tváři je přisát nehybný pohled smutných očí Matčiných. Jsou sami dva. Ostatní figury obrazu jsou v pozadí ve značném zkrácení, které jako by chtělo naznačit, jak je nám svět vzdálen, potká-li nás skutečná bolest. A právě v tomto osamocení roste bolest k nesnesitelné hrozivosti. Jsem rád, že se mi tak pozdě dostalo cti být vykladačem právě tohoto Dvořákova díla: když jsem byl mlád, nedovedl bych to vůbec a bylo vskutku třeba projít životem, poznat lidskou mizérii, abych se mohl poklonit Stabat…“ (Dirigent Václav Talich, 1952)

Cyklus komentovaných koncertů Čtyři kroky do nového světa

Velcí skladatelé tvoří hudbu, díky které můžeme nahlédnout do jejich duše. Do toho tajemného prostoru, ve kterém se promítá a zároveň je z něj směrován život člověka – jeho přemýšlení, city, rozhodování a boje. V cyklu našich koncertů se pokusíme přiblížit duším a skladatelskému myšlení Leoše Janáčka, Ludwiga van Beethovena, Miloslava Kabeláče, Antonína Dvořáka a Petra Iljiče Čajkovského. Poslouchat budeme jejich silná hudební díla, která jsou poselstvím taky pro naše duše.