Všestranný umělec a východočeský patriot slaví jubileum

Nejprve studoval Pedagogické oddělení B. Jeremiáše v Českých Budějovicích, v letech 1959-62 pak ještě pražskou konzervatoř, na které byl žákem M. Kabeláče v kompozici a B. Lišky v dirigování. J. Krček byl sbormistrem plzeňského smíšeného sboru Česká píseň a zároveň hudebním režisérem v Československém rozhlasu v Plzni. Později byl hudebním režisérem ve vydavatelství Supraphon v Praze, kde spolupracoval se špičkovými soubory a s dirigenty V. Neumannem, J. Bělohlávkem, M. Munclingrem aj. S Českou filharmonií a V. Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanovu Mou vlast, tehdy již jako první digitální nahrávku v Československu.

Na podzim roku 1959 založil Malou muziku Souboru písní a tanců J. Vycpálka, roku 1967 pak taneční soubor Chorea Bohemica a roku 1975 vynikající soubor Musica Bohemica, s kterým velmi rychle dosáhl mimořádných koncertních úspěchů. Jeho skladatelská inspirace byla zaměřena rovněž do oblasti díla J. A. Komenského. Napsal kantátu O, lux mundi, ve které nalezl a vyjádřil obecně lidské hodnoty, opuštěné od rigidního katolictví.

Začátky souboru Musica Bohemica spadají do doby původního souboru Chorea Bohemica, který se z amatérsky organizovaného uskupení stal po zastřešení Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy tím, čím je, totiž tělesem profesionálním. V roce 1993 dokonce soubor opustil spojení s FOK a zaměřil se především na hudbu českou, která měla a má i v zahraničí velký ohlas, např. ve Španělsku a v Japonsku. Musica Bohemica má opravdu široký instrumentář. Některé nástroje si v začátcích půjčovali z muzea, poněvadž ale J. Krček chtěl mít své, tak si je zkoušel vyrobit a ono se povedlo. Nejprve našel velmi šikovného truhláře, se kterým společně vyrobili asi 40 nástrojů, nyní má profesionálního houslaře, který jeho nápady realizuje. Kupř. postavili nový typ niněry, chromatickou harfu a několik trumšajtů.

J. Krček je vedle lidových písní (např. z Podkrkonoší) autorem vánočních písní z barokních kancionálů a koled, jakož i rozsáhlých symfonických, komorních i vokálních skladeb.

Za velmi podnětnou považuji odvahu a snahu J. Krčka přestavět zříceninu jakési kůlny ve Rváčově –Černé poblíž Lomnice n. P., z níž vznikl nevysvěcený kostelík s věžičkou a varhanami (vlastně „kulturní dílna“) zhruba pro padesát posluchačů. Probíhají tam komorní koncerty v rámci Lomnického kulturního léta. Tento stánek navštívilo již mnoho umělců, kteří zde interpretují svůj vokální či instrumentální program – obvykle obojí.