Malá vzpomínka na prostějovského sbormistra Karla Hejduška

V letech 1930–1938 studoval na prostějovském gymnáziu a po maturitě pokračoval ve vzdělávání externě na učitelském ústavu v Kroměříži, kde roku 1939 maturoval mj. z nauky o hudbě a hry na housle. Současně se u prostějovského regenschoriho Aloise Hanuše učil zpívat a hrát na housle, klavír a varhany. Dirigentské zkušenosti získal od prostějovských sbormistrů Aloise Grumlíka a Leopolda Laníka, členů Pěveckého sdružení moravských učitelů. Později absolvoval sbormistrovský kurz pod vedením PhDr. Zbyňka Mrkose.

Vedle pedagogické práce na základních školách se také K. Hejdušek věnoval řízení několika pěveckých sborů. Se sbormistrovskou činností započal již roku 1938, kdy se stal zástupcem Leopolda Laníka, dirigenta chrámového sboru prostějovského kostela sv. Petra a Pavla a v roce 1946 po jeho smrti hlavním dirigentem, a to až do konce svého života. Dále založil a vedl v letech 1950–1972 dětské pěvecké sbory na dvou prostějovských základních školách, kde postupně pedagogicky působil.

V roce 1953 byl Karel Hejdušek zvolen druhým sbormistrem prostějovských sborů Orlice a Vlastimily a od roku 1955 jmenován prvním sbormistrem. Tyto sbory řídil i po záchvatu mrtvice a ochrnutí pravé ruky roku 1972. Za 25 let obětavé, náročné a pečlivé sbormistrovské činnosti absolvoval s těmito sbory 188 koncertů a dirigoval při 323 různých vystoupeních. Nacvičil přes 300 skladeb pro ženský, mužský a smíšený sbor, z nichž můžeme uvést například Českou píseň Bedřicha Smetany, Svatební košile, Dědicové Bílé hory a Slavnostní zpěv Antonína Dvořáka, Jarní romanci Zdeňka Fibicha, Neščasnou vojnu Vítězslava Nováka, Moravskou kantátu Jaroslava Křičky a sborové skladby prostějovského skladatele Vladimíra Ambrose. K jeho oblíbeným skladatelům patřil Bohuslav Martinů, od něhož provedl Otvírání studánek, Petrklíč, Legendu z dýmu bramborové nati a Mikeše z hor.

Pro koncerty připravoval také průvodní slovo, jímž přibližoval posluchačům prováděné skladby. Byl také zván Unií českých pěveckých sborů k dirigování sborů na Pěveckých slavnostech Jihomoravského kraje a na celostátních Setkáních pěvců. Jako metodik hudební výchovy prostějovského okresu zorganizoval s pěveckými sbory od roku 1955 na 300 výchovných koncertů pro školy. Za tuto svou práci obdržel v roce 1969 Čestné uznání od Svazu českých skladatelů. V roce 2007 mu zastupitelstvo města Prostějova posmrtně udělilo Cenu města Prostějova za zásluhu o kulturní život.