Koncertní dvojtakt Columbelly

Tedy například odzpívat během jednoho dne, a sice 22.12. 2010 dva náročné koncerty. Jeden dopoledne v radotínském kostele sv. Petra a Pavla a jeden večer v kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle. Sbor dále umí zařídit spoustu nutných detailů, nezapomenout nástroje, projevit jistou míru dochvilnosti, naplnit kostel Na Prádle publikem přímo k prasknutí, chovat se důstojně a přirozeně, u oltáře vypadat půvabně. Ale hlavně, přátelé, skromnost stranou, sbor se skutečně naučil nádherně zpívat. Předvedl celou paletu výrazových prostředků, jemné nuance v dynamice, zpíval dokonce i piano pianissimo- zřejmě poprvé, fortissimo jako hrom, perfektně ladil. Jediný ze sborových hlasů nebyl upozaděn( jak se leckdy leckde stává). Naše soprány zněly jako skřivánci, alty předvedly svou solidní a temnou barvu, tenory se překonávaly, zněly úžasně čistě a ačkoliv dosti často velmi vysoko- výrazně mužně. Bas a basa tvrdí muziku, o tom není pochyb a platí to bez výjimky i v našem sboru.

K radotínskému koncertu bych ještě chtěla poznamenat, neřku-li zdůraznit, že naše vystoupení je míněno jako dárek pro celý Radotín, jakož i pro případné zájemce z řad studentstva a učitelstva z našeho milého gymnázia. Je bezplatný, pouze adventnímu času poplatný. Před Vánoci se snažíme zpívat co nejduchovnější hudbu, jakou umíme. Konkrétním příkladem toho budiž latinská a dost těžká skladba Jiřího Temla Laudetur Jezus Christus, která nám tady poprvé velice slušně vyšla, mimo jiné zásluhou naší milé klavíristky- varhanice B. B. Toho dopoledne jsme se ale bohužel v radotínském kostele setkali tváří v tvář nepřízni osudu. Na koncertě byla kvůli opomenutí sličné kostelnice příšerná zima a rozsvítit nám také zapomněla. O to víc je ale třeba cenit si zásahu shůry, který způsobil, že na sbor v jednu chvíli zasvítilo prosincové slunce a dodalo prostoru přímo duchovní rozměr. Z tohoto zásahu se radovali též naši milí dokumentaristi, bez nichž by naše kronika byla suchá, vystoupení neúplné. Milí B. K. a P. V., děkujeme. Taktéž děkujeme mnohým statečným posluchačům, že s námi drkotali zuby až do konce.

Když jsme se rozešli před kostelem za svými povinnostmi, vařit oběd, jíst oběd, postarat se o rodinu, nakoupit dárky, posedět s kamarády, zkontrolovat noty a tak všelijak podobně, neuměla jsem si vůbec představit, že se na večer budeme schopni znovu rekonstruovat, koncentrovat a koncertovat. Výsledek mě zcela překvapil, uzemnil, potěšil a dojal. Podobný zážitek jsem ještě s Columbellou nezažila, myslím že zpěváci to vnímali stejně. Protože dosud ke mně ještě zvuková nahrávka nedorazila, nesu si v paměti a nebojím se říct, že v srdci, moc krásnou hudební vzpomínku. Při předávání květin, mezi přídavky a skutečně vřelými potlesky jsem byla naměkko, že jsem i vtipkovat přestala. Nesmírně děkuji všem, publiku za fantastickou atmosféru, sboru za dosud nejlepší výkon, sólistům, že je mám, panu faráři Ž. za laskavost a propůjčení kostela.

Vážení přátelé, za celý sbor vám všem přeju šťastný nový rok 2011. Věřím, že se zase potkáme, první koncert máme na konci ledna v Černošicích, na jaře v Moravské Třebové a v červnu zase Na Prádle. V následujícím ročním období můžete počítat, milí příznivci, se spíše světským repertoárem. Těšíme se také na nové mladé zpěváky a zpěvačky, kteří rozšíří naše maturitami prořídlé řady, přidají se k nám a budou pěkně chodit každý pátek na zkoušku!