Pěvecký sbor Masarykovy univerzity laureátem festivalu IFAS 2010

Přihlášku do soutěže spolu s vybranými skladbami na všechna festivalová vystoupení (včetně případné grand prix) jsme museli odeslat již v dubnu, kdy ještě nebylo úplně jisté, v jaké podobě se sejde sborový tým po prázdninách. Vzhledem k tomu, že většina repertoáru byla nová, muselo se o to více přitvrdit ve zkouškovém režimu, abychom se v mezinárodní konkurenci neztratili. Sbor je na českém festivalovém poli poměrně známým účastníkem, přesto však sbormistr MgA. Michal Vajda nic nepodcenil a pro IFAS se svým sborem nazkoušel 10 nových skladeb, které na soutěži v ČR ještě nebyly prezentovány.

Jak se ukázalo již na zahajovacím večeru celé soutěže, kdy jednotlivé sbory usilovaly o přízeň publika jednou svou vybranou skladbou, konkurence v obou kategoriích, do které jsme se přihlásili, byla nesmírná. Ze zahraničních sborů vynikal zejména smíšený sbor ze Srbska, a to vedle ruských sborů, či sboru z Finska. I přes všechny negativní předpovědi jsme však chtěli podat špičkový výkon, rozhodně jsme na festivalu pořádaném v Česku neměli zájem všechny ceny jednoduše předat zahraničním účastníkům. Myslím, že jak v kategorii s povinnou skladbou (Z. Lukáš: Alleluia), tak v kategorii předepisující soutěžícím sborům program jednotného stylu (v našem případě se jednalo o kompozice autorů 20. stol, vzácně vyvážené zastoupením jak zahraničních, tak českých skladatelů), jsme dokázali, že se s námi rozhodně musí počítat, i když jsme se ani v jednom případě nestali vítězi kategorie. Zlaté pásmo a počet udělených bodů však byl automatickou vstupenkou do soutěže grand prix, která je vlastně úplně novým „bitevním polem“, ačkoli porota již měla dostatek příležitostí posoudit úroveň jednotlivých pěveckých těles.

Celou dobu festivalu jsme bojovali s časem našich vystoupení, kdy se všechny kategorie odehrávaly v dopoledních hodinách – což není nejideálnější čas pro absolutní pěvecký výkon (myšlenka pořadatelů byla zřejmě ta, že nepříliš náročné, ale zato divácky populární kategorie folkloru či non-artificiální hudby bude lépe uvést večer, kdy byli v publiku účastni i posluchači „zvenčí“), avšak i přesto jsme byli odhodlání předvést v soutěži grand prix to nejlepší, co jsme si připravili. Své naděje jsme vkládali do svěžího madrigalu německého skladatele H. Schütze, meditativně začínající skladby O magnum mysterium J. Busta, klavírním doprovodem podtržené kompozice B. Brittena Deo gratias a efektní skladby inspirované valašskými lidovými písněmi Oj, oj, oj Zdeňka Lukáše.

Nicméně ani náročný program interpretovaný na vysoké úrovni nemusel být v porovnání s ostatními sbory dostačující. Při vyhlašování výsledků jsme se již postupně začali všichni smiřovat s tím, že tento festival zřejmě nepokoříme, zahraniční sbory sbíraly ocenění za soutěžní kategorie a i zvláštní ceny např. za dirigentský výkon, dramaturgii soutěžního programu či za interpretaci povinné skladby – ceny, na které jsem si přece jen tak trochu tajně mysleli. O to větší však nastala radost, když pořadatelé festivalu vyhlásili vítěze grand prix a tudíž absolutního vítěze festivalu IFAS 2010. Laureátem festivalu se stal PĚVECKÝ SBOR MASARYKOVY UNIVERZITY v čele se svým dojatým sbormistrem!

Všechny ovládla nečekaná euforie, troufám si říci, že toto vítězství bylo zřejmě nejtěžší v historii sboru a o to více si ho všichni zpěváci váží. Možná, že je toto ocenění Pěveckého sboru MU důkazem, že stojí za to vytvořit tým, byť amatérských zpěváků (každý z nás má sborový zpěv jako svůj koníček, rozhodně se jím neživíme), který v pěvecké a interpretační rovině jednotně myslí a funguje v dokonalé soudržnosti se svým dirigentem. Nejde jen o to vytvořit technicky dokonalý kolektiv, který za každých okolností (i kdyby snad sbormistr spadl z jeviště) zazpívá stejně precizně, ale jde také o jistý cit pro muziku, o umění interpretovat různá stylová období, schopnost vytvářet hodnotnou uměleckou prezentaci daného díla přímo na jevišti. Snad nebude příliš nabubřelé, když na závěr uvedu, že všemi těmito aspekty se Pěvecký sbor Masarykovy univerzity vyznačuje a i z těchto důvodů si jistě získal uznání jak mezinárodní poroty, tak přítomného publika IFAS 2010.