Foerstrova Česká píseň v podání japonského sboru

A tak tomu právě bylo u sbormistra japonského sboru WADACHI, dlouholetého místopředsedy Japonsko-české společnosti, osobního přítele prof. Miroslava Košlera, velkého obdivovatele Václava Havla a jeho choti, ale hlavně obdivovatele a znalce české hudební kultury a děl B. Smetany, A. Dvořáka, J. Suka, Z. Fibicha, L. Janáčka, B. Martinů, P. Ebena a Z. Lukáše. Už v roce 1974 při první návštěvě se svým padesátičlenným smíšeným sborem z Tokia byl jeho zakladatel, skladatel a hudební pedagog Shoji Moroi oceněn udělením Smetanovy medaile za interpretaci české vokální hudby v původním jazyce a o pět let později i Janáčkovy medaile za provedení kantáty Amarus opět v českém jazyce. Je patrně jedním z nejčastěji hostujících japonských sbormistrů u nás nejen v Praze, ale i Ostravě, Opavě a Uherském Brodě.

I při své osmé návštěvě v Praze mohl být směle japonský sbor WADACHI zařazen do velkého společného koncertu Pražského smíšeného sboru a Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy nazvaného Ve znamení české sborové klasiky, který se konal v neděli 2. května 2010 pod záštitou ministra kultury ČR a japonského velvyslanectví v kostele sv. Šimona a Judy. Oba jmenované pražské sbory v posledních letech spolupracují na významných projektech sborové hudby (Pocta tvůrcům v Rudolfinu 2008 a 2009, Foerstrovy Osenice 2009 v Osenicích a Jičíně). Umělečtí vedoucí obou sborů (prof. Miroslav Košler a Jakub Zicha) vybrali i pro tento koncert doslova pilíře české sborové literatury – díla skladatelů A. Dvořáka, J. Suka, V. Nováka a J. B. Foerstra. Do tohoto rámce byla zasazena reprezentace hostujícího sboru WADACHI a jeho sbormistra Shoji Moroiho.

V první části koncertu přednesli oba české sbory celý nejznámější sborový cyklus A. Dvořáka V přírodě, op. 63, z něhož pochází i trojice nejznámějších Dvořákových sborů – Napadly písně, Vyběhla bříza běličká a Dnes do skoku a do písničky. Přítomné publikum mělo možnost slyšet i méně často zpívané – Večerní les rozvázal zvonky a Žitné pole ve znamenitém podání českých sborů za řízení nynějšího uměleckého vedoucího PSS Jiřího Petrdlíka.

V další čtvrtině večera byl nejprve japonskou skladbou Harukana/Přátelům Toschiho Isobeho pozdraven jubilant, poté mu oslavným projevem svou úctu a oddanost vyjádřil M. Košler a předal zdravici ministra kultury prof. Václava Riedelbaucha. V bloku japonského sboru pak dirigoval v kimonech oblečený sbor WADACHI japonské lidové a populární písně, na nichž si posluchač uvědomí onu rozdílnost japonské tonality a evropské hudby a naprostou rozdílnost řeči obou kultur. Ale i našemu uchu řeč i hudba, ač jsou zvláštní, nejsou nepříjemné. Zvláště v lyrických pasážích. Pochvalné uznání publika vzbudily moravská lidová Mikulecká dědina (v úpr. O. Halmy) a Slovácké verbuňky (v úpr. F. Háby), zpívané sice se správnou výslovností, ale ne se slováckým srdcem.

K programu českých klasiků se společně po přestávce oba české sbory vrátily nejprve v cyklu Tří zpěvů, op. 19 Josefa Suka. Opět je možné konstatovat, že ze tří sborů se častěji objevuji na repertoáru pěveckých sborů jen dva – Zavedený ovčák a Stasa čarodějnice. Třetí Mať moja je nejen našemu publiku, ale i naším zpěvákům nejméně známý. Je tedy jeho uvedení v dramaturgii koncertu přínosem. U všech tří sborů volil sbormistr Jakub Zicha přiměřenou dynamiku, kde forte zpěváků nezastiňovala srozumitelnost textů.

Balady, op. 19 a 23 Vítězslava Nováka jsou ještě méně známé, než oba již uvedené cykly. Jsou totiž pro většinu amatérských sborů obtížné, vyžadují velký hlasový aparát a navíc i čtyřruční klavírní doprovod. Velice citlivě ho obstarala dvojice umělců Jan Linhart a Jakub Urban. To vše měl však umělecký vedoucí VUS UK k dispozici a s oběma již jmenovanými českými sbory balady provedl na vysoké úrovni. Nechyběla ani dramatičnost podání ani lyrika některých pasáží. Připomenout posluchačům tyto skladby v reprezentativním podání se opravdu podařilo.

K rozezpívaným sborům PSS a VUS UK přistoupil v závěru japonský sbor WADACHI, aby umocnil krásný závěr večera ve skladbě českého skladatele, loňského jubilanta (narozen před 150 lety) – Josefa Bohuslava Foerstra. Nejen pro přítomné posluchače, ale i japonský sbor a jejich sbormistra to musel být opravdový svátek slyšet po všech stránkách tak dokonalé a přesvědčivé podání Foerstrovy České písně, op. 30 s perfektní výslovností českého jazyka i v případě 50 japonských zpěváků. Skladbu, která k nám promlouvala od roku 1890, naléhavěji v období obou světových válek, ale i v obdobích poválečných a promlouvá i dnes – Ó země, probuď se, již spalas dlouho dost!