Císařovy nové šaty

Realizaci tohoto záslužného projektu, který se uskutečnil pod záštitou starostky MČ Praha 7 PhDr. Ivany Kučerové, podpořily finančně Státní fond kultury ČR, Magistrát HMP, MTF Zlatá Praha a Společnost GTS Novera. Vážnost druhé premiéry Temlovy opery zvýraznila přítomnost velvyslance Dánského království J. E. pana Jorgena Bojera, který v krátkém úvodním proslovu připomněl loňské 200. výročí narození dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena.

Premiéra Máchovy opery, která vznikla pro zájezd Kühnova dětského sboru do Japonska, se uskutečnila 1. června 1986 v Dvořákově síni Rudolfina v rámci MHF Pražské jaro a její hudba neztratila ani po uplynulých dvaceti letech nic ze svého kouzla pro dětské interprety a náročné posluchače.

Jiří Teml patří mezi oblíbené autory Kühnova dětského sboru. Jemu věnoval v roce 1980 kantátu Ptačí rozhlásek a v poslední době např. několik pásem vánočních písní a koled. „Do nedávné doby jsem ani nedoufal,“ říká autor, „že katalog svých skladeb doplním ještě o žánr operní. I když jde o skromnou zmenšeninu, snažil jsem se typické znaky velké opery zachovat. Císařovy nové šaty obsahují sóla, duety, recitativy, sbory, melodramatické úseky, malý balet či pantomimu i trochu prózy. Při tom bylo nutno respektovat atraktivitu skladby pro dětské interprety i posluchače, tj. zachovat určitou přijatelnost z hlediska melodických, harmonických i rytmických kompozičních postupů. Zatímco u velké opery jsou charaktery postav do značné míry odlišeny již rozsahem a barvou hlasů, u dětských rolí je nutno odlišovat úlohy spíše hudební charakterizaci a to snadné není.“ Ale výsledek autorových snah je nadmíru úspěšný. Temlova hudba je osobitá, svěží, využívá dokonale všech barevných možností sedmičlenného doprovodného instrumentálního souboru (flétna, klarinet, fagot, housle, violoncello, klavír a bicí), působí především v instrumentální složce moderně, přitom však zůstává vždy bytostně česká a ve své podstatě blízká současnému dětskému hudebnímu světu.

Pochvalně je třeba se zmínit i o výborně napsaném libretu s vtipnou aktualizací děje známé Andersenovy pohádky, která umožnila skladateli nečekanou závěrečnou tečku – osmitaktovou citaci známé Ježkovy písně Šaty dělaj´ člověka.

„Pohádka Císařovy nové šaty je pro libretistu zajímavá proto, že navzdory velice jednoduchému ději je také jasnozřivá,“ říká Jan Tůma. „Naznačuje totiž, že hloupost, ješitnost, falešnost, manipulovatelnost, přisluhovačství,, pochlebování, poníženost, vychytralost, prostě všechny vlastnosti, které umožňují zpochybňování základních mravních hodnot, jsou věčné. A zřejmě od pradávna.A zřejmě do nedohledna.“

Kühnův dětský sbor a jeho dirigent prof. Jiří Chvála, režisérka Eliška Hrubá – Toperczerová a autorka výpravy Klára Fonová se svého úkolu zhostili skutečně mistrovsky: intonačně vynikající a výrazově přesvědčivé výkony sólistů (především Veroniky Pluhařové, Martiny Cílkové, Karolíny Böhmové a Lukáše Sládka) i sboru (s působivým odlišením půvabného jevištního projevu zpěváků s ukázněnou posilující úlohou sboru umístěného stranou pod jevištěm), bravurní, s chutí muzicírující instrumentální soubor, do podrobností promyšlená, nápaditá režie, jednoduchá, možnostem jeviště odpovídající výprava využívající náznaků, s vtipně řešenými kostýmy propojujícími svým charakterem vhodně obě operní miniatury.

Dynamické možnosti dřevěných dechových nástrojů jsou při doprovodu sólistů přece jen poněkud omezené a umístění instrumentálního souboru blízko úrovně jeviště nedovolilo někdy dokonalé prosazení menších dětských sólových hlasů. Tento drobný nedostatek by samozřejmě snadno odstranilo umístění instrumentalistů v divadelním orchestřišti.

V součtu všech prvků jde o představení vzbuzující upřímnou radost, pohodu a úsměv všech jeho účastníků na jevišti, v orchestru i v hledišti a za jeho realizaci patří všem bez výjimky náš obdiv a poděkování.

Věřím, že na provedení obou děl nebudeme muset čekat dalších dvacet let a že o tuto půvabnou hudbu projeví zájem Čs. Rozhlas, Čs. Televize, že bude zachycena na videonahrávce, případně že by mohla najít své uplatnění na scéně některého menšího divadla, a umožnila tak nenásilné seznamování našich dětí s formou opery.