Vánoční oratorium op. 12 Camilla Saint-Saense a Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby ukončily v plné kráse dvacátý ročník Mezinárodní přehlídky vrcholných děl sakrální hudby organizované Asociací Harmonia Gentium.
Roberto Zambegini, čtvrtek 5. ledna 2006
Magazín > Sborový život
Účinkujícími koncertu, který se tradičně konal v katedrále San Nicolo di Lecco a který i přes citelnou zimu navštívilo početné publikum, byli dirigent Roman Novák, pět sólistů (soprán Jitka Hurtíková, mezzosoprán Veronika Fučíková, alt Dita Stejskalová, tenor Ondřej Socha, bas Petr Sejpal), sbor Hlahol a orchestr Art-n z České republiky, z Prahy. To vysvětluje, proč byla na programu Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, která právě proto byla v tomto vánočním období obzvlášť zajímavá.
Jedná se o skutečnou mši v českém jazyce, ačkoli strukturou spíše připomíná oratorium nežli mši. Najdeme v ní však všechny náležitosti románské liturgie – Kyrie, Gloria, Graduale, Credo, Offertorium, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei – mše vypráví o čtyřech pastýřích, kteří na vlastní kůži zažijí úžasný moment zvěstování narození Páně.
Příběh se odehrává v jednoduchých slovech, typických pro venkovský lid a pastýře, vyjadřuje jejich údiv a překvapení nad tímto zážitkem, vše je doprovázeno popisem přírody a obyčejného každodenního života (nebe, hvězdy, ptáci, les, hory, stáda ...), jejich modlitby jsou spontánní, najdou své vyjádření v bohaté, neoblomné melodice (skoro v italském stylu) a hudebních formách, které často připomínají lidové tance, což toto dílo zpřístupňuje a objasňuje jak publiku, tak věřícím.
Kromě toho právě při interpretaci této mše se sólisté představili v nejlepší formě poté, co večer zahájili Vánoční oratoriem Saint-Saense, jehož provedení nebylo vždy zcela přesvědčivé.
Sloučení těchto dvou děl v jednom programu, skladby Saint-Saense a kompozice Rybovy, byla obzvláště šťastná nejenom pro plynulost a jednoduchost, které jsou oběma dílům společné, ale také proto, že obě skladby využívají nástroj, který je pro sakrální hudbu typický – varhany. Tento nástroj hraje v obou skladbách důležitou roli nejenom jako spojující článek mezi orchestrem a sólisty, ale také jako partner v dialogu mezi nimi. Jako varhanice se nám v katedrále v Leccu představila velmi dobrá Lenka Klodnerová-Novotná.
Výkon sboru a orchestru byl dobrý, obě tělesa, byť v obsazení spíše komorním, předvedla spolu s dirigentem Romanem Novákem spolehlivou souhru a vzájemné porozumění.
Následoval potlesk, obligátní poděkování ze strany předsedy a uměleckého vedoucího asociace Harmonia Gentium, Raffaela Colomba a PierAngela Pelucchiho, a přídavek s vánočním nádechem, čímž byl večer zakončen.
Zpěvácký spolek Hlahol v Praze
Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1861
smíšený sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.