Pocta Rudolfu Zemanovi

Rudolf Zeman (1920–1995) se narodil dne 22. června 1920 v Záchlumí u Žamberku v rodině profesora na textilní škole. Navštěvoval nižší reálné gymnázium v České Třebové a pak učitelský ústav v Hradci Králové. Po maturitě vystudoval na pražské konzervatoři sborový zpěv ve třídě Vojtěcha Bořivoje Aima, v oboru sólový klavír ukončil studia v roce 1950 na Akademii múzických umění u profesorky Štěpánové–Kurzové.

V letech 1943–45 spolupracoval s Janem Kühnem v Kühnově dětském sboru, v dalších letech pak s Bohumilem Kulínským jako klavírista Dětského sboru Československého rozhlasu. Od roku 1951 působil jako korepetitor opery Národního divadla v Praze, byl vyhledávaným klavírním doprovázečem, často koncertně vystupoval s operními pěvci, s nimiž absolvoval četná zahraniční turné (Evropa, Japonsko, Čína, Vietnam, aj.). V roce 1974 byl vyznamenán titulem Zasloužilý člen Národního divadla.

V letech 1954–72 byl hlavním sbormistrem Pěveckého sdružení pražských učitelek (PSPUk), s nímž koncertoval nejen v České republice, ale reprezentoval českou hudbu i na zájezdech do mnoha evropských zemí. V roce 1964 získal s PSPUk 1. cenu mezinárodní poroty a 1. cenu obecenstva v Mezinárodní soutěži sborového zpěvu v Montreux ve Švýcarsku a zlatou medaili a stříbrný pohár v Mezinárodní soutěži sborového zpěvu v Haag – Scheveningen (1967). V roce 1970 se sbor zúčastnil nesoutěžního Mezinárodního festivalu sborového zpěvu v Salcburku v Rakousku a lotyšských folkloristických slavností Svátek písní v Rize – Saulkrasti.

Rudolf Zeman s Foerstrovým komorním pěveckým sdružením v roce 1980.

V roce 1974 se rozhodl založit společně s Libuší Krejčovou a Dagmar Součkovou nový „vlastní“ dívčí sbor, který by vedli a vychovávali zcela podle svých představ. Soubor pojmenovali Foerstrovo komorní pěvecké sdružení (FKPS) a jeho historie je počítána od prvního veřejného vystoupení, které se konalo 1. června 1975. Trojici zakladatelů – vyzrálým umělcům s vytříbeným hudebním vkusem – se díky intenzivní práci, vysokým nárokům, ale i cíleně pěstované a velmi hájené přátelské atmosféře podařilo, že se FKPS v krátké době zařadilo mezi přední sborová tělesa. Již v roce 1982 se Rudolf Zeman představil s FKPS na koncertě Pražského jara, v roce 1987 získal s FKPS 1. cenu a stříbrný putovní pohár na Mezinárodní sborové soutěži v Corku v Irsku. Rudolf Zeman byl hlavním sbormistrem FKPS dvacet let, absolvoval s ním stovky koncertů, řadu soutěží a zahraničních zájezdů, natáčel v rozhlase i televizi, nastudoval a premiéroval se sborem skladby svých současníků. Především se mu však podařilo ve spolupráci s kolegyněmi Součkovou a Krejčovou vštípit lásku k hudbě a sborovému zpívání desítkám zpěvaček, které postupně ve FKPS zpívaly. Pod jejich vedením vznikl nejen dobře zpívající sbor, ale také spolek přátel, kteří se rádi schází, jsou k sobě tolerantní a dokážou si i nezištně pomáhat. Rudolf Zeman byl přísným, ctěným a milovaným sbormistrem, ale zároveň skromným a neuvěřitelně laskavým člověkem.

V roce 1994 bylo Rudolfu Zemanovi uděleno prestižní sbormistrovské ocenění „Cena Ferdinanda Vacha“. Jeho životní a umělecká pouť se uzavřela 7. června 1995.