Ryba v muzeu, aneb od Ludmily do Českého muzea hudby

Pro tento rok získala akce, kterou letos pořádají Gymnázium Jana Keplera a Unie českých pěveckých sborů, útočiště v krásném prostředí Českého muzea hudby.

Dílo složené roku 1796, které již neodmyslitelně patří k našim Vánočním svátkům, provedou studenti a učitelé Gymnázia Jana Keplera ve spolupráci s hudebníky souborů Laetitia, Dvořákova komorního sboru, Radhosti Hostivař, Canti di Praga, Pěveckého sdružení pražských učitelů a Musica academica. Sólových partů se ujmou Tereza Bystřická, Lucie Valentová, Radek Prügl, Roman Klimt a Přemysl Kšica, provedení řídí Roman Michálek.

Koncert v Muzeu České hudby (adresa Karmelitská 2/4, Praha 1 – Malá Strana) začíná v 18:30, vstupné je dobrovolné.

Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš u Rožmitálu pod Třemšínem) byl český hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční.

Mohyla J. J. Ryby u Voltuše

Už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír a učil se na housle a varhany. Od roku 1780 studoval s pomocí svého strýce v Praze piaristické gymnázium, po jeho ukončení v roce 1785 studoval filozofii. Byl přívržencem osvícenecké ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl učitelem v Přešticích, povolal do Nepomuku, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce 1786 se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti působil jako učitel v Rožmitále.

V roce 1790 se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český oftalmolog prof. Josef Arnošt Ryba (1795–1856). Později žije skladatel v bídě – místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu – avšak v této době skládá svojí nejznámější vánoční mši, Českou mši vánoční z roku 1796. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem.

V roce 1815 odešel po práci směrem k Voltuši, kde ho na druhý den nalezli mrtvého pod kopcem Štěrbina s podřezanými žilami. Až po čtyřiceti letech byl pochován na rožmitálském hřbitově.

Na místě jeho smrti v roce 1854 postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud.