V čtrnáctidílném seriálu Vám přinášíme část dějin sborové organizace u nás, jak je v obsáhlém referátu podal František Zeman (1882–1949), dlouholetý člen pěveckého spolku Vítkov a redaktor Věstníku pěveckého a hudebního, v jehož zvláštním vydání u příležitosti Jubilejního sjezdu, výstavy a festivalu Pěvecké obce československé v roce 1928 tento článek vyšel.
První generace Pěveckého sdružení pražských učitelů.
A přišel 28. říjen. Po dlouhých útrapách zahořely obzory novými jitry, náš lid uvítal slunko volnosti po třístaletém spánku písní, svou národní hymnou a čarovnými písněmi národními, jichž tóny nesly se po vlastech českých, zpívajíce všude o slavném našem vzkříšení.
Z Prahy prohlášen byl samostatný stát československý. Z bojišť vraceli se domů vojáci, později přicházeli naši legionáři, pěvci nastupovali opět svá místa ve spolcích, jimž kynuly lepší časy. Ústřední výbor uvítal radostně Svobodu a věnoval se plně nové práci v rušném přelomu doby, pobádal spolky k nové činnosti, k obnově zmlklých za války spolků a k zakládání nových.
Dne 7. listopadu uspořádala „Ú. J.“ na paměť Bílé Hory na Staroměstském náměstí produkci pěvectva Velké Prahy. Za účasti nepřehledných zástupů zapěl u místa popravy českých pánů sbor ke 200 pěvců Prausův Chorál národa českého, Bendlův sbor Svoji k svému a národní hymnu Kde domov můj v úpravě Vašákově. Starosta „Ú. J.“ Dr. K. Motejl provolal slávu všem, kteří kdy pro naši svobodu život položili.
Dne 21. prosince uvítala Vlast svého Osvoboditele prof. T. G. Masaryka. I pěvectvo československé přišlo radostně, aby složilo hold úcty a lásky velikému Čechu. Při vystoupení z vlaku uvítalo jej Pěv. sdružení praž. učitelů a Pěv. sdružení morav. učitelů, pěvectvo Velké Prahy stálo pak ve špalíru s prapory a se standardami. A když večer snesl se na radostně rozrušenou Prahu, uspořádala „Ú. J.“ s pěvectvem Velké Prahy presidentu T. G. Masarykovi na hradě pražském serenádu, při níž předneseno několik vlasteneckých sborů a hymny. „Pražské pěvecké jednoty uctily hlavu naší republiky důstojným způsobem. Prokázaly výbornou pěveckou kázeň ve svých výkonech, zpívaly se zanícením a vzletem a v krásném souladu. Ochotně přispěly svojí hřivnou k dnešnímu svátku celého národa.“
Dne 22. prosince zemřel vzácný a upřímný pracovník pěvecký, člen ústředí a dlouholetý redaktor „Věstníku“ Dr. Zik. Janke.
Do „Ú. J.“ docházely vždy radostnější zprávy. Tam neb onde vzchopil se spolek opět k životu, nové spolky hlásily se do organisace. Ústředí připravovalo se rozšířiti působení též na Slovensko, což během krátké doby též uskutečněno.
Dne 4. května 1919 konal se mimořádný sněm pěvecký, který schválil nové stanovy organisace, jež přizpůsobeny byly poměrům a které měnily jméno její v Pěveckou Obec Ćeskoslovenskou. Řádný sněm pěvecký konal se dne 21. prosince a zvolil starostou Dr. K. Motejla, I. náměstkem Dra Jos. Theurera a II. náměstkem Jar. Turečka.
Pěvecké sdružení moravských učitelů
Brno (Jihomoravský kraj) – zal. 1903
mužský sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.