Česká duchovní a vánoční hudba v nových nahrávkách našich pěveckých sborů

CD Pražského smíšeného sboru pod vedením dirigenta Miroslava Košlera nabízí nahrávky, které byly pořízeny živě na koncertech 4. a 5. října 2003 v sále Martinů Hudební fakulty AMU v Praze. A výběr titulů z děl významných jubilantů roku 2003 a 2004 je opravdu velice zajímavý.

Prvým je cyklus Biblických písní Antonína Dvořáka, který vznikl za jeho pobytu v Americe v letech 1892– 95 a který autor věnoval sólovému hlasu s doprovodem klavíru. Jejich hluboká krása a citová opravdovost inspirovaly hudebního vědce a skladatele Jarmila Burghausera k tomu, že je v roce 1993 upravil velice citlivě pro smíšený sbor a varhany. V této podobě je uvedl jako premiéru Pražský smíšený sbor v roce 2001. Na zdařilé nahrávce se spolupodílejí sólistka opery Národního divadla v Praze Pavla Aunická a student varhanní třídy prof. Jana Kalfuse na Konzervatoři v Praze Jan Steyer.

Deset let uplynulo od vzniku druhého díla zachyceného na tomto CD, u nás dosud málo známého opusu Petra Ebena (nar. 1929) Proprium Festivum Monasteriense (Introitus, Haleluja, Offertorium, Communio), který napsal v roce 1993 autor na tvůrčí objednávku pro setkání více než padesáti chrámových sborů v německém Münsteru. Přestože byl Petr Eben kompozičně limitován možnostmi neprofesionálních pěveckých sborů, podařilo se mu vytvořit dílo, které ve spojení smíšeného sboru s varhanami mistrovsky vyjadřuje hloubku obsahu zhudebněných českých textů. Inspirující hudba i její nahrávka si jistě brzy získají zájem dalších interpretů.

Varhanní verzi kantáty Mary Magdalene na text Borise Pasternaka věnoval Antonín Tučapský (nar. 1928) Pražskému smíšenému sboru, který ji za řízení Miroslava Košlera poprvé provedl v Praze v roce 2003. I tohoto náročného díla se zhostili interpreti se ctí. Vedle varhaníka Jana Steyera si ke spolupráci vybral dirigent vynikající japonskou sopranistku Nao Higano, absolventku VŠMU v Bratislavě, stálého hosta evropských a japonských operních scén. Dokonalému vyznění nahrávky vadí jen menší srozumitelnost originálního anglického textu v sólových partiích.

Objevný je i poslední titul CD Pražského smíšeného sboru – Modlitba Zdeňka Lukáše (nar.1928). Nádherné verše, které se staly 21. srpna 1968 předlohou pro rukopis této skladby, jsou volným zpracováním modlitby ghanských křesťanů. Skladba, která se dočkala své premiéry až po třiceti pěti letech, je plnokrevnou ukázkou Lukášovy melodicko-rytmické invence, v níž zvukomalba sboru a varhan s doprovodem bicích nástrojů (Vladimír Vlasák) dokonale vyjadřuje meditativní i dramaticky pojatý obsah textu.

Poslech nového CD Pražského smíšeného sboru je možno doporučit nejen pro jeho atraktivní dramaturgii, ale i pro jeho na živou nahrávku až neuvěřitelnou uměleckou kvalitu.

Společným jmenovatelem studiové nahrávky CD s titulem Vánoční zpívání jsou dedikace cyklů českých a evropských koled v úpravách současných českých autorů Foerstrovu komornímu pěveckému sdružení.

Patrně nejzajímavější je cyklus deseti českých koled z pera profesora Konzervatoře v Praze Vadima Petrova (nar. 1932), který propůjčil svůj název celému CD. Úpravy známých i méně známých koled s kontrastními náladami (Bílá peřinka, Dlouhý noci, Štědrý den, Co to znamená, Narodil se Kristus Pán, Zelená se louka, Jak jsi krásné, neviňátko, Koleda, koleda, Štěpáne, Koledníci, Zima větrnice) jsou půvabné, svěží, kompozičně vynalézavé, rytmicky atraktivní. Cyklus, který zvukově oživují housle, violoncello, kontrabas a kytara, měl svou úspěšnou premiéru na Vánočním koncertu Foerstrova komorního pěveckého sdružení v Betlémské kapli v roce 2002.

Vznik Pěti jihočeských koled (Gloria in excelsis Deo, Požeň, bratře, Hopsa, pacholátka, Když Panna Maria, Pojďte, hoši k nám) Jany Veverkové (nar. 1953) spadá do doby jejího působení ve funkci sbormistryně FKPS (1995 – 1999). Jde o klasické a cappellové úpravy méně známých koled, které nevybočují z harmonické tradice a ctí lidový charakter lidových nápěvů.

Na zmíněném Vánočním koncertu FKPS v roce 2002 zazněl i třetí z cyklů uvedených na tomto CD – Koledy evropských národů v úpravách brněnského skladatele Evžena Zámečníka (nar. 1939). Mezi devíti vánočními písněmi najdeme koledy z Francie, Itálie, Polska, Anglie, Rakouska (Stille Nacht), temperamentní koledu španělskou i známou českou Půjdem spolu do Betléma. Skladatel respektuje tradiční ráz písní, které obohacuje instrumentálním doprovodem (flétna, housle, violoncello), podporujícím jejich národní charakter.

CD Vánoční zpívání uzavírá cyklus českých koled v úpravách pražského skladatele Otmara Kvěcha (nar. 1950) Slyšte, slyšte pastuškové. Sedm známých vánočních písní (Slyšte, slyšte, pastuškové, Hle, hle, támhle v Betlémě, Štědrej večer nastal, Tedy poženem, Já bych rád k Betlému, Pochválen buď Ježíš Kristus, Chtíc, aby spal) doprovázejí různé sestavy hudebních nástrojů vytvořené např. flétnami, lesním rohem, trubkou, varhanami a bicími nástroji, které zvyšují svou barevností potřebnou náladu.

Nahrávky svědčící o velmi dobré pěvecké technice sboru, suverénní intonaci a přesvědčivém rytmickém cítění nesou výraznou pečeť umělecké osobnosti mladého dirigenta FKPS Lukáše Vasilka (nar. 1980). Jeho hudba dýchá, výstavba frází, skladeb i cyklů je logická, dynamicky a tempově vyvážená, výrazově bohatá. CD Vánoční zpívání Foerstrova komorního pěveckého sdružení představuje ukázku solidní, zodpovědné umělecké práce.