Zdena Součková - první dáma českých chlapeckých sborů

Její nesmírnou zásluhou nejen pro Prahu 7 je, že dokázala ve zdejší, zejména klukovské generaci po 30 let pěstovat lásku k vnímání a aktivnímu provozování hudby.

Se sborovým zpěvem se poprvé setkala na Základní škole v Korunovační ul. v Praze 7 v roce 1961 jako členka školního sboru, který vedl sbormistr Ing. Vladislav Souček, její budoucí manžel.

Vystudovala Střední pedagogickou školu v Berouně a poté absolvovala studium oboru loutkoherectví na pražské DAMU. Po kratším působení v mateřské škole nastoupila později do funkce vedoucí estetického oddělení v DPM v Praze 7.

V roce 1968 začala její spolupráce s dětským pěveckým sborem RADOST PRAHA, pro který také po dobu 30 let zajišťovala veškerou organizační agendu. V letech 1968–74 pracovala s přípravným sborem Koťata, 1974–1992 s Koncertním sborem Radost a jeho přípravnými odděleními. Po založení chlapeckého sboru Pueri gaudentes v r.1990 svoji činnost ve sboru Radost postupně omezovala až ji opustila a plně se věnovala chlapeckému zpívání. Od roku 1988 je spolu se svým manželem ve vedení Smíšeného pěveckého sboru Gaudium Praha, který založili na přání bývalých členek a členů dětského sboru Radost a který již vice než tři desetiletí přináší radost a obohacuje život vice než padesáti jeho členům.

Znalosti a dovednosti metodického přístupu k výuce hudby získávala postupně na seminářích a na dirigentských kurzech J. M. Dobrodinského a kurzech hlasových pedagožek prof. Jarmily Vrchotové Pátové a PaedDr. Aleny Tiché.

Podstatným zdrojem inspirace pro práci v oblasti sborového zpěvu byla pro ni též pravidelná setkávání se sbormistrovskými osobnostmi našeho hudebního života. Na prvním místě to byli manželé Jiřina a Milan Uherkovi, u nichž poznala výhody toho, když pěvecký sbor vedou manželé sbormistři, z dalších pak manželé Alena a Václav Brádlovi (Semily), sbormistři Jaroslav Cyrus (Jirkov), Josef Brabenec (Tachov), Alois a Tomáš Motýlové (Šumperk), Josef Baierl (Sušice) aj.

Prof. Jiří Skopal, který v roce 1982 založil v Hradci Králové první chlapecký sbor Boni pueri, jí doporučoval, aby se také věnovala výuce a sborovému vedení chlapeckých hlasů. S jeho duchovní podporou založila Zdena Součková v roce 1990 Chlapecký sbor PUERI GAUDENTES, který se během několika let stal uznávaným pěveckým tělesem a řada bývalých členů tohoto sboru se v současné věnuje hudbě dokonce profesionálně. Se sborem Pueri gaudentes se Zdena Součková úspěšně zúčastnila mezinárodních domácích i zahraničních sborových soutěží a festivalů. Následovaly koncertní cesty do Itálie, Rakouska, Francie, Německa, Belgie, Nizozemí, Švédska, Norska, Řecka, Polska, Španělska, 3 koncertní cesty do Japonska, Ruska a dalších zemí, uvádění dětské opery H. Krásy Brundibár v Izraeli a v Petěrburgu (společně a ve společné choreografii s izraelským sborem). Úspěšná byla i účast sboru na mezinárodních festivalech v Neerpeltu, Leccu, Preveze, Gorizii, Petěrburgu a na řadě dalších prestižních národních i mezinárodních soutěžích. Od roku 1994 se Pueri gaudentes stali rovněž stálými spolupracovníky Státní opery Praha (např. v operách G. Bizeta Carmen, G. Pucciniho Turandot, M. P. Musorgského Boris Godunov, E. F. Buriana Bubu z Parnasu, I. Steinera Dorian Gray, W. A. Mozarta Kouzelná flétna, A. Boita Mefistofeles ad., spolupracoval s operou i při provedení České mše vánoční J. J. Ryby).

Dvakrát již byli Pueri gaudentes vyzváni k účasti na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro a v posledních letech spolupracují též se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK (G. Mahler: Symfonie č. 3, J. Haydn: oratorium Stvoření).

Od roku 2012 se sbor pravidelně připravuje k účinkování na předvánočních koncertech s V. Neckářem, podílel se i na natočení CD V. Neckáře “Mezi svými”. Pueri gaudentes již vydali 3 CD a na několika dalších se podíleli. Mimořádná byla účast 11 vybraných chlapců na projektu L. Bernsteina “Mass” s Vojtou Dykem v posledních třech letech.

Kolega a manžel paní sbormistryně Součkové, sbormistr Vladislav Souček, se k 10. Výročí sboru Pueri gaudentes vyjádřil takto: „Přiznám se, že když Zdenu před více než deseti lety přepadla idea založit chlapecký sbor, nedával jsem jí v pražských podmínkách příliš nadějí na úspěch. Vždyť v dětském sboru Radost Praha nám tehdy zpívala pravidelně jen tak sotva pětice mužských odvážlivců! Ale Zdena to s kluky umí asi podstatně lépe než já, a tak se během krátké doby mohlo pod jejím vedením vyvinout těleso vynikající kvality, kde s nadšením zpívá několik stovek chlapců. A zpívá opravdu dobře, jak o tom svědčí jejich stále rostoucí umělecké renomé nejen doma, ale i v cizině. Blahopřeji Zdeně i jejím klukům a přeji mnoho dalších úspěšných let.“

Své schopnosti pro úspěšné řízení chlapeckého sboru prokazovala nejen při bezprostřední výuce při zkouškách, ale také při jednání s rodiči a učiteli chlapců. Každý kluk si půjde raději kopat s míčem, pokud nebude svými nejbližšími cíleně motivován ke kulturnějším činnostem. Chlapcům ve sboru se vždy snažila být blízko, vědět o jejich životě co nejvíce a pomáhat jim. Nikdy jí nebylo lhostejné, když měl člen sboru problémy rodinné nebo studijní, pokaždé se snažila pomoci k nápravě. Mnoho chlapců, dnes už mužů, s úctou vzpomínají, jak si pro ně vyhradila čas a věnovala se jim. Na jednu stranu sice vždy budila respekt, na druhou to ale byla a je pro všechny kluky hodná a ochotná „ teta Zdena“.

V rámci její práce v ZUŠ Šimáčkova Praha 7, se účastní take projektu Akademie umění a kultury pro seniory. Po celý tříletý cyklus zde vedla smíšený pěvecký sbor seniorů, Retro, pro který organizuje koncerty a výměnné umělecké zájezdy. Kromě vlastní sbormistrovské činnosti pracuje často v porotách regionálních I národních sborových soutěží a o své práci přednáší často jako lektorka méně zkušeným sbormistrům.

Zdena Součková je nositelkou nejvýznamnějších národních sbormistrovských ocenění. V roce 1997 jí Unie českých pěveckých sborů a Nadace Františka Lýska udělila nejvyšší ocenění pro sbormistry dětských sborů – Cenu Františka Lýska a v roce 2016 získala významné ocenění MŠMT ČR. Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost v oblasti uměleckého vzdělávání jí udělilo “Medaili MŠMT 1. stupně”. V témže roce obdržela za celoživotní úspěšnou sbormistrovskou činnost také nejvyšší sbormistrovské ocenění – Cenu Bedřicha Smetany.

A Zdena Součková k svému nastávajícímu životnímu jubileu dodává: „Všechno mi to hrozně rychle uteklo a já bych si moc přála, aby sbor pokračoval pokud možno v mých šlépějích. V současné době pracuji se všemi přípravnými sbory, s koncertním sborem už jen příležitostně. Sbor dnes vedou Libor Sládek a Jan Kyjovský a já jim držím palce, aby se jim to, už jen s mým dohledem, úspěšně dařilo. Není jednoduché sbor opustit a v příštím roce, kdy v říjnu (24. 10. 2020) oslavíme koncertem v Rudolfinu 30. výročí založení sboru Pueri gaudentes, bude má spolupráce s nimi jistě intenzivnější. Mám radost, když bývalé členy potkávám na koncertních pódiích jako členy smíšených sborů, nebo při jejich sólovém koncertování a když se za mnou do sboru vracejí a vodí i své děti.

Před měsícem jsme se sborem Pueri gaudentes díky jednomu našemu bývalému členu absolvovali mimořádný zájezd s koncertováním v Římě a zpíváním v Bazilice sv. Petra u příležitosti slavnostní mše k svátku sv. Václava dne 28. září. Dokonce se mi podařilo vzít s sebou i televizní štáb, který něco natočil a odvysílá v době adventu. Třeba se Vám podaří záznam vidět.“

(S použitím bakalářské práce Jana Chytila, absolventa PedF UK z roku 2015, Jiří Míček.)