Programem Pražského jara v roce 2019 se vine pozoruhodná dramaturgická linka, která představuje pestrou škálu z palety francouzského hudebního umění – autorského i interpretačního. Hned v samotném úvodu festivalu je připraven tento koncert k oslavě vizionářského Hectora Berlioze, od jehož smrti uplyne 150 let.
Pavel Trojan, pátek 10. května 2019
Magazín > Sborový život
Pražské Jaro - plakát
Pražské Jaro / MHF PJ
Pod taktovkou specialisty na Berliozovo dílo dirigenta Johna Nelsona bude na festivalu teprve podruhé, a to po dlouhých čtyřiceti letech, uvedeno jeho působivé Te Deum, zkomponované pro tři sbory, tenoristu, varhany a orchestr. Velkolepost tohoto díla dokládají samotné okolnosti vzniku. První uvedení Berlioz plánoval pro slavný Křišťálový palác v Londýně kolem roku 1851. Počítal s půldruhým tisícem účinkujících, z čehož jen pěvců ve sboru měl být rovný tisíc! Z londýnské premiéry sice sešlo, ale Te Deum bylo korunováno grandiózním úspěchem roku 1855, u příležitosti světové výstavy v Paříži. Berlioz byl tvůrcem nemalých aspirací, což se projevilo i v nevídané reklamní kampani, díky níž se posluchači sjížděli speciálně vypravenými vlaky. Dostalo se jim opravdové podívané – na prvním provedení spojilo síly devět set zpěváků a instrumentalistů. Nebývalé nároky na obsazení tak předurčují dílo k provádění o speciálních příležitostech, překračujících běžné standardy koncertních sezón. Pro ilustraci uveďme, že na tomto provedení společně vystoupí Slovenský filharmonický sbor a Kühnův smíšený sbor. Dílo par excellence do programu Pražského jara.
V první půli koncertu se můžete těšit na Berliozovu mistrnou symfonii pro violu a orchestr Harold v Itálii. Inspirací mu byla virtuozita Niccola Paganiniho i příběh stejnojmenné Byronovy poemy, kterou propojil s filozofií vlastního osudu. Sólového partu se ujme přední český violista Karel Untermüller, z jehož nedávných úspěchů připomeňme sólové vystoupení s Berlínskými symfoniky ve velkém sále Berlínské filharmonie na jaře roku 2018 či koncert ve vídeňském Musikvereinu.
Dirigent John Nelson je skutečně legendou v uvádění Berliozovy hudby, což dokumentují i mnohé recenze. V britském deníku The Daily Telegraph čteme: „Dirigent John Nelson se zjevně narodil s Berliozem jako součástí své genetické výbavy.“ Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung pak píše, že „bychom vedle Johna Nelsona našli jen velmi málo dirigentů, které můžeme oprávněně nazvat specialisty na Berlioze“. Jeho nová nahrávka Berliozových Trójanů sklízí jedno mimořádné ocenění za druhým – dle BBC Music Magazine se jedná o nejlepší snímek roku 2018 v operní kategorii, The New York Times jej označily za nejlepší nahrávku roku a v anketě prestižního časopisu Gramophone získala první místo nejenom v kategorii opera, ale i titul nejlepší nahrávka roku 2018! Dostalo se tak významného uznání jeho umělecké činnosti a zásadnímu přínosu k interpretaci Berliozovy tvorby. V průběhu své kariéry Nelson dirigoval prakticky všechny významné orchestry působící v USA a Kanadě – v New Yorku, Chicagu, Filadelfii, Clevelandu, Bostonu, Los Angeles, San Francisku, Montrealu a Torontu – i evropská tělesa včetně všech předních londýnských orchestrů, drážďanské Staatskapelle, lipského Gewandhausorchestru, Orchestre de Paris, Filharmonie Oslo, České filharmonie, Budapešťského festivalového orchestru a všech hlavních španělských orchestrů.
Důležitou roli v Berliozově Te Deum sehrává tenorový part. Toho se ujme Američan Nicholas Phan, jehož list Boston Globe označil za „jednoho z nejpozoruhodnějších světových pěvců“ a časopis Opera News za majitele „jednoho z nejkrásnějších mladolyrických hlasů současnosti“. Těší se mezinárodnímu věhlasu a patří mezi umělce žádané operními domy a koncertními síněmi po celém světě. V této sezóně jej čeká několik významných debutů. Jako Eumolpus ve Stravinského Persefoně pod taktovkou Michaela Tilsona Thomase a za doprovodu San Francisco Symphony Orchestra, dále pak titulní úloha Händelova Jefty s orchestrem Boston Baroque řízeným Martinem Pearlmanem. V titulní roli Bernsteinova Candida s dirigentkou Marin Alsopovou a Izraelskou filharmonií se poprvé představí publiku v Izraeli. Opětovně vystoupí i s řadou předních amerických těles včetně Chicago Symphony Orchestra.
Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1932
sborová škola
Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1958
smíšený sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.