Vzpomínka na vzácného člověka, oblíbeného sbormistra Jaromíra Borovičku

Smutná květnová zpráva o odchodu PhDr. Jaromíra Borovičky nezasáhla jen Olomouc, ale také Jirkov. Šířila se sborovými cestičkami, služebně nejstarší členky Ženského komorního sboru Jirkov i mnozí sboroví příznivci četli text zprávy a nechtěli uvěřit obsahu.

Jaromír Borovička se do jirkovských srdcí nesmazatelně zapsal barytonovým sólem z Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Díky jeho osobnímu přátelství s dirigentem Jaroslavem Cyrusem, mohl Jirkov tento mimořádný hudební zážitek prožít opakovaně. Zdá se to až neuvěřitelné, ale Jaromír Borovička nechyběl ani u jednoho ze šesti provedení „Studánek“ v našem městě (v rozmezí let 1974 - 1995). Snad to samo o sobě vypovídá o jeho vztahu k  J. Cyrusovi, jirkovským zpěvákům i posluchačům. Navíc přímí účastníci nikdy nezapomenou na okamžik, kdy se Jaromír Borovička při jedné generální zkoušce pootočil v závěru sóla k ostatním účinkujícím a jevištěm se nesl jeho nádherný hlas „…z ruky do ruky si podávají těžký klíč, klíč od Jirkova“!

S Jaromírem Borovičkou jsme měli možnost strávit nádherné chvíle i při společných setkáních. Rád a poutavě vypravoval, otevíral své široké muzikantské srdce a nechal nás nahlédnout do jeho vnitra. Neváhal přispěchat ani s hudební či pěveckou radou, ochotně podal pomocnou ruku, jako např. při přípravě hudebního dárku pro našeho sbormistra. Všude kolem sebe šířil optimismus a elánu toho měl i na rozdávání.

Velmi si ceníme, že jsme před třemi roky získali nahrávku „Studánek“ z roku 1976 z osobního archivu J. Cyruse a díky hodinám mravenčí práce jeho syna a dalšího hudebního nadšence se podařilo původní magnetofonový záznam zdigitalizovat. Vůbec se nestydíme za slzičky, které nám při poslechu stékají po tvářích. To se najednou otevře „klíčem od  Jirkova“ vlastní komůrka vzpomínek a člověk stojí ve velkém sále kulturního domu a znovu slyší: „Potkal jsem jeseň, co před ní bylo jar a zim…“ Opět cítí tu nepopsatelnou atmosféru, která s Jaromírem Borovičkou zavládla na pódiu a každého strhávala k netušeným výkonům.

Jirkovské studánky, hlubáňky, sasanky i královničky, které se i s dvouměsíčním odstupem jen těžko smiřují s tím, co již není možné změnit…