Pardubický Vysokoškolský soubor v zemi jezer, sobů a lišejníků

Myšlenka uspořádat toto turné se datuje do roku 2006. Cesta do Severní Evropy nebyla lehká. Uspořádání celého projektu předcházelo nesčetné množství telefonátů, e-mailů a jednání, také mnoho zamítavých odpovědí ze strany oslovovaných partnerů. I přes tyto problémy jsme 13. srpna odcestovali na několikasetkilometrovou cestu na sever Evropy.

První zastávkou bylo město Eskilstuna, ležící cca 1 500 km od Pardubic. První koncert na švédské půdě byl právě v Eskilstuně, ve Fors Kyrka, kde jsme se poprvé setkali s tím, že i pověstná „švédská chladnost“ dokáže roztát.

Další naše cesta směřovala 120 km na západ, do hlavního města Království švédského, do Stockholmu. Původně jsme plánovali, že bychom uskutečnili koncert i zde. Bohužel při oslovování Českého centra nebo České ambasády ve Stockholmu jsme byli neustále odkazováni na další a další neziskové organizace, takže se nám zde oficiální koncert nepodařilo uskutečnit.

Jako hlavní cíl jsme si vytyčili pobyt a koncertování v partnerské Skelleftee, naší druhé koncertní zastávce. Ze začátku se nám nedařilo kontaktovat někoho, kdo by nám tady na severu pomohl s přípravou a realizací akce. V té době ve městě probíhaly volby do tamních zastupitelských úřadů a nikdo ze stávajících radních nechtěl plánovat práci nastupujícím úředníkům. První vlaštovka v podobě stěžejního kontaktu, jak se později ukázalo, přilétla jako předzvěst blížících se vánoc až v prosinci 2006. Získali jsme kontakt na městský pěvecký sbor „Kammarkör“, konkrétně pana Johana Stacka. Toto se ukázalo později jako zásadní obrat v realizaci celého turné. Johan Stack oslovil další kolegy ze sboru či Skelleftey, pana Tore Bergströma a paní Kristinu Berntsdotter. S jejich pomocí a samozřejmě s pomocí Magistrátu města Pardubice, mohlo naše turné 13. srpna 2007 začít.

Do Skelleftey jsme dorazili v dopoledních hodinách v pátek 17. srpna. Následovalo první osobní setkání s našimi partnery, které jsme znali jen přes „komunikační kanály“. Uvítání bylo velmi srdečné a vstřícné, jako po celou dobu našeho pobytu. Pohostinnost Švédů je známá a my se o tom každý den ve Skelleftee přesvědčovali. Sobotní den pro nás začal neformálním zpíváním ve městě a zároveň pozvánkou na následující koncerty. První náš koncert se konal v Burträsk Kyrka a byl vlastně generální zkouškou na společný koncertní večer VUS a „Kammarkör“ následující den.

Neděle 19. srpna byla pro nás nejdůležitějším dnem pobytu ve Skelleftee. V 17:00 začala akustická zkouška na večerní, dlouho očekávaný společný koncert se sborem „Kammarkör“... Pod tíhou důležitosti tohoto vystoupení začal v 19:00 koncert v Landskyrka Skelleftea. První část patřila nám a zahájili jsme ji v krojích českou lidovou písní „Stoličko dubová“. Následovalo vystoupení sboru „Kammarkör“ a druhé naše účinkování. Na závěr celého koncertu jsme si společně se švédským sborem zazpívali švédskou píseň „Sommarpsalm“, v českém překladu „Letní žalm“. Tímto jsme dokonale překvapili všechny přítomné a sklidili obrovský potlesk na otevřené scéně. Pověstnou třešničkou na dortu bylo moderování koncertu ve švédštině, které velmi úspěšně předvedl student Univerzity Pardubice, a v minulosti v rámci výměnného programu také student Univerzity v švédském Örebru, Jan Vacík. Překvapením pro nás byla nečekaná účast českého hokejisty, bývalého hráče Slavie Praha, Jana Nováka, který letošní sezonu působí jako hráč švédské hokejové ligy ve Skelleftee.

Závěrečná část večera byla plně v režii organizátorů. V místní hudební škole bylo připraveno oficiální setkání se zástupci města, kterého se zúčastnila paní starostka Skellefty, Ann-Christin Westerlund. Švédští sboristé nás přivítali uvítacím zpěvem, následovalo oficiální setkání dirigentů, předání darů paní starostce, zpěv pardubických vysokoškoláků jako poděkování za nádherný pobyt a společná večeře. Oficiální část večera zakončila paní starostka osobním předáním knihy Skelleftea a trika s logem města všem našim účastníkům a následovala část tzv. „volná“. Po celé místnosti zněla angličtina a smích, všichni jsme chtěli získat co nejvíce zajímavostí o druhé zemi. Čechy mimo jiné zajímalo, proč ve Švédsku rostou houby i ve městě a nikdo je nesbírá, kde můžeme spatřit soby nebo jak vypadá polární noc. Kolegy ze Švédska zase zajímalo české pivo, chtěli se naučit říkat „Ř“ nebo jak zvládáme tolik koncertních vystoupení za rok.

Atmosféra večera a celého pobytu byla opravdu nádherná a velmi srdečná a nikomu z nás se nechtělo Skellefteu opustit. Další den nás čekal ještě koncert v regionu Skelleftea, ve městě Umea. Tímto vystoupením jsme se definitivně rozloučili s pohostinnou Skellefteou. Nezbývá než zvolat: „Adjö Skelleftea, Tack Skelleftea!“

Závěrečná část turné probíhala v režii našeho překladatele Honzy Vacíka, který nám vlastně zorganizoval a zajistil naše vystoupení ve městě Örebro.

A tímto konstatováním končí naše švédské působení, ze kterého si všichni odnášíme nezapomenutelné zážitky a pocit vlastního uspokojení.

„Adjö Sverige, tack Sverige!!“