Letošní Foerstrovy Osenice

Obsahová náplň festivalu je plně v rukou neprofesionálních pracovníků oblastních výborů Unie českých pěveckých sborů Prahy, Středočeského kraje a Královéhradeckého kraje a dobrovolníků z Dětenic, Osenic, Bystřice, Starých Hradů, Sobotky a dalších obcí. Tento široký pracovní kolektiv je po předcházejících pět měsíců zaměstnán přípravami na přijetí přibližně tří set účinkujících a několik stovek posluchačů. Všichni tito dobrovolní pracovníci vytvářejí prostředí a základní rámec tohoto jednodenního festivalu, jehož programovou náplň přinášejí účinkující pěvecké sbory a sólisté. Jsme potěšeni, když můžeme jejich myšlenky, návrhy a programy realizovat a tak lze bez nadsázky říct, že festival je takový, jaký ho připraví a provedou účinkující. Přesto lze každému ročníku dát jednotící myšlenku a požadovat od pěveckých sborů její uskutečnění.

Onou jednotící myšlenkou byla oslava skladatele, pedagoga a varhaníka z Foerstrova rodu – Josefa Foerstera, od jehož úmrtí uplynulo právě 100 let. Kde jinde vhodněji měla být tato osobnost připomenuta než právě v kostele v Osenicích, kde se se svými sourozenci a dětmi scházel při rodinných oslavách a právě na tomto kůru. Z něho se i letos rozezněly památné varhany pod rukama svatovítského varhaníka Josefa Kšici ve varhanní improvizaci na téma Josefa Foerstra, zazněl zpěv Jany Heryánové Ryklové a Pavly Kšicové ve duetu Josefa Foerstra Tiffusa est gratia a v závěrečné kantátě, která vznikla úpravou jeho sboru Regina caeli pro soprán, alt, dětský sbor, mužský sbor s doprovodem varhan. Vedle již uvedených sólistek působivě zazpíval tuto kantátu za doprovodu Josefa Kšici DPS Jizerka za Semil a Pražské mužské sbory za řízení sbm. Václava Brádle. Tato skladba byla opravdovým finále hudebního matiné, jehož vrcholem bylo premiérové, perfektní provedení vrcholného díla Josefa Bohuslava Foerstra Glagolská mše pro smíšený sbor a varhany v provedení Vysokoškolského uměleckého souboru UK Praha za řízení jeho sbormistra Jakuba Zichy v nastudování sbm. Jiřího Petrdlíka. K tomuto matiné byl vydán i samostatný koncertní program se zasvěceným úvodem ke skladbě od J. Zichy a kompletním textem ve staroslověnštině a pro porovnání jeho českým ekvivalentem. Tato edice byla pochvalně kvitována posluchači koncertu.

I Památník Foerstrova rodu byl letos opět obdarován. Do jeho sbírek věnoval muzikolog dr. V. Němec učebnicí Základy harmonie od Josefa Foerstera (vyučoval harmonii na Pražské konzervatoři). Tento vzácný tisk nese vlastnoruční věnování jeho syna Josefa Bohuslava „svému příteli“ dr. Němcovi, který bydlel ve Strašnicích v sousedství skladatele.

Co nového bylo na letošní přehlídce? V programu festivalového odpoledne se na improvizovaném podiu v amfiteátru pod širým nebem vystřídalo devět pěveckých sborů, z toho jedním byla folklorní pěvecká skupina z Ilirské Bystřice (Slovinsko) a druhým gymnaziální sbor učitelů z Kladské Bystřice (Polsko). Všechny sbory byly ve vyběru repertoáru limitovány časem 10 minut a tím, že neměly k dispozici doprovodný klavír. I letos byly vstupy jednotlivých sborů komentovány a uváděny moderátorem Alfrédem Strejčkem. Jeho mluvené slovo se stalo již přívlastkem zdobným na festivalu. Kromě ŽPS Vlasta Dobruška, ŽPS Chorea corcontica a Pražských mužských sborů byly ostatní sbory na festivalu poprvé. I ty sbory, které zde již účinkovaly, neopakovaly skladby svého minulého vystoupení. Vše tedy bylo i odpoledne nové.

Mezi známými sbory vynikl ŽPS Vlasta Dobruška intonační čistotou a dynamickým vypracováním skladeb. Uvedl sbor JBF Ukolébavka. PMS zaujaly dvěma Janáčkovými sbory – Výhružka a Ach vojna, vojna. Sbor-mistryně Valentina Shuklina uvedla i Foerstrův známý sbor Oráč. Mezi nejočekávanější sbory na přehlídce právem patřil DPS Jizerka Semily. Po převleku z červeno- bílého kroje, v němž vystoupily v kostele, se děti oblékly do modrých triček s potiskem Jizerka Semily a zazpívaly úpravy české, slovenské a moravské lidové písně pod vedením střídajících se sbormistrů Václava a Aleny Brádlových a střídajících se dětských sólistů. Kolik půvabu bylo v tomto krátkém vystoupení. Před závěrem nastoupil, nyní již ve oranžověčerných řízách návrhářky akad. malířky A. Hoblové (též autorky festivalového loga), VUS UK Praha, náš nejstarší akademický sbor studentů a zaměstnanců pražských vysokých škol. Jako fanfára festivalu zazněla Česká píseň JBF a strhující směs chodských lidových písní v úpravě M. Raichla Chodský den. Vystoupení řídil opět Jakub Zicha. Celé to pestré odpoledne bylo korunováno společně zpívanou písní, která se pro všechny účastníky již stala neodmyslitelnou tečkou druhé části festivalu. Mnohá přátelská setkání na festivalu byla uzavřena a přání účastnit se opět v příštích letech byla vyslovena či nevyslovena.

Ještě dlouho nám všem bude znít lidová píseň v úpravě O. Halmy Veru si ty, šohajičku, zpívaná celým festivalovým smíšeným sborem na závěr. Tentokrát za řízení sbm. Václava Brádle. Netrpělivě budeme očekávat videozáznam tohoto dne a možnost znovu si ty prchavé chvíle přivolat.