Kdo byl Václav Jan Tomášek

Obvykle některý z kolegů, znalých příslušného jazyka, nám rámcově text přeloží, takže víme, o co v písni jde. A to platí i o textech latinských, protože v našem sboru jsou členové, kteří i tento jazyk dosud slušně ovládají. Ale pokud si jejich sdělení nezapamatujeme, my nelatináři mnohdy nevíme, co vlastně zpíváme (i když pěvecký výkon bývá posluchači odměněn vřelým potleskem).V současné době nacvičujeme skladbu Václava Jana Tomáška (1774- 1850) Requiem c-moll, v originálu, tedy v latině, pro koncertní provedení se Symfonickým orchestrem ČVUT dne 17.4. 2004. Pokusím se čtenářům poněkud přiblížit osobu tohoto skladatele. Hádankářský slovník Panorama křížovky (léto 1984) pod nadpisem Hudební pedagog o Janu Václavu Tomáškovi napsal:

„Zajímavou a výraznou osobností českého uměleckého světa, a to nejen hudebního, byl na samém počátku 19.století Václav Jan Tomášek. Už jako devítiletý se učil hře na housle a zpěvu, později hře na varhany a hudební teorii. Po absolvování gymnázia začal studovat práva a současně matematiku, estetiku, historii a dokonce i anatomii. V dalším hudebním vzdělání byl Tomášek z velké části samoukem – čerpal z hudebně teoretických spisů. Nakonec opustil práva a rozhodl se uplně věnovat hudbě. Šestnáct let působil jako domácí učitel hudby v rodině hraběte Jiřího Františka Buquoie a bydlel v buqvojském paláci na Velkopřevorském náměstí. Později, v letech 1820-40, vytvořil Tomášek ve svém pražském bytě umělecké a literární středisko. Znal se dobře například s Palackým, Haydnem, Beethovenem, několikrát se sešel s Goethem a stal se jedním z nositelů pražské mozartovské tradice. V Praze vytvořil skladatelskou školu – k jeho žákům patřili např. V. J. Veit a J. H. Voříšek. Jako skladatel se věnoval Tomášek hlavně tvorbě klavírní a písňové. Složil mnoho písní na texty světových básníků – na básně Goethovy, Heinovy, Puškinovy, Schillerovy a dalších. Koncepční a technické mistrovství projevil také ve svých symfoniích a chrámo-vých skladbách.“