Naše dítě je už pětileté a my jako jeho rodiče jsme na to náležitě pyšní. Šťastný pocit otcovství a mateřství máme možnost sdílet se stovkami, možná že už s tisícovkami kulturních lidí, kteří měli tu možnost s námi alespoň jeden den prožít na tomto festivalu. A potěšující je, že těchto lidí stále přibývá, přestože okolní klima naší společnosti není příliš naším aktivitám nakloněno a lidé jsou halasnými reklamními kampaněmi denně syceni a přetahováni zcela jiným směrem. Prestiž našeho skromného festivalu v kraji roste a láká k prožitku stále širší a širší okruh posluchačů. Přáli bychom si, aby se rozrůstal i počet zpěváků a hudebníků v kraji, který byl dříve kolébkou hudebnosti kolem rodiny Foerstrů.
František Zumr, sobota 16. července 2005
Magazín > Sborový život
Snažíme se, aby každý ročník přinášel něco nového i pro účinkující i pro posluchače. Co bylo tedy nového na jubilejním 5. ročníku Foerstových Osenic (FO)? Zdaleka to nebyl jen nový typ podia, který vytvářel malým sborům rezonanční odrazovou plochu, měl však být ještě širší pro vystoupení festivalových sborů.
Trvalé poutače lákající do Památníku Foerstrova rodu (PFR), sloužící k orientaci nejen pěších, ale i automobilových turistů nejen o festivalu, ale během celého roku, možná až příliš rozsáhlé a jdoucí do genealogických podrobností. Doplní-li se ještě i orientačními šipkami a nápisy od kostela, pak se i zpěváci budou moci lépe orientovat a odpadne časté vyptávání na cestu k amfiteátru, k občerstvení, k suvenýrům apod.
Pro účastníky FO byl též připraven Jubilejní sborník Pražských mužských sborů, který je též historií uplynulých šesti let tohoto tělesa, které je garantem programu tohoto festivalu. Škoda jen, že selháním dopravy této tiskoviny se o ní včas návštěvníci a posluchači vůbec nedozvěděli. Pro mnohé by jistě byla cenným informačním zdrojem.
Další významnou novinkou byla i studie A. Džbánka a kol. Josef Bohuslav Foerster – Život, dílo a doba, kterou u příležitosti 5. roč. FO vydal Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. Žel i tato publikace, která se mohla stát hitem festivalu, potkalo to, co Jubilejní sborník PMS – byla sice prezentována na slavnostním setkání vzácných hostů festivalu, nebyla však uvedena žádoucí reklamou na trh. Byla dodána příliš pozdě a informační systém festivalu nestačil včas zareagovat, takže jen málo návštěvníků zde tuto cennou publikaci získalo.
Letošními hosty festivalu byly spíše osobnosti z oblasti kultury, než politické osobnosti. Věrnými zůstali i letos velvyslanec Slovinské republiky Drago Mirošič, býv. rada velvyslanectví SR Matjaž Puc s chotí, pozvání i k účinko-vání přijal i letos Prof. Dr.h.c. Radovan Lukavský. Hlávkovo Nadání zastupovali její předseda Prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., a PhDr. Dagmar Rýdlová, CSc., předseda OV UČPS Mgr. Roman Michálek, útvar MK ČR ARTAMU zastupovala PhDr. Jaroslava Modrochová, Českou hudební společnost předsedkyně paní Míla Smetáčková a RNDr. Václav Němec.
Programové schéma festivalu bylo i letos zachováno. Prologem celého festivalu v Osenicích byla 30. května pietní vzpomínka u hrobu JBF na Olšanských hřbitovech. Za účasti členů rodiny a PMS zahájil zde symbolicky festival FO předseda PSPU František Zumr.
Tentýž v roli ředitele festivalu pak v sobotu 4. června zahájil festival v Osenicích. Po slavnostní mši, kterou celebroval P. Augustin Štěvica, libáňský děkan, následo-valo matiné z hudby Foerstrů. Při mši byla uvedena Missa in honorem Beatae Mariae Virginis, slož. JBF v r. 1948 jako op. 185 pro smíšený sbor a varhany. Účinkujícími byli PS Slavík Pacov se sbm. Stanislavem Pešičkou a svatovítský dómský varhaník Josef Kšica. V matiné byly uvdeny z díla Foerstrů: A. Foerster Večerní Ave (Sbor zdravotních sester a techniček Pomuří, Beltinci, Slovinsko), dále již ze skladeb JBF Ave Maria pro soprán a varhany (Jana Heryánová Ryklová a Josef Kšica), Píseň na slova A. Klášterského, č. 6 ve Sborníku z r. 1905 (ŽPS VLASTA Dobruška, sbm. Dana Friedová) a Oráč, č. 1 z cyklu Devět mužských sborů, op. 37 (Smetana-Slovanka Kladno a PMS, sbm. Stanislav Pešička). V podání nejpovolanějšího našeho umělce Radovana Lukavského byla uvedena jedna z kapitol knihy JBF Stíny v písku času.
Další program byl však již narušen deštěm. Zkouška festivalových sborů proběhla v kostele, což poznamenalo částečně nástup festivalového mužského sboru na odpolední přehlídce. Paralelně v prostorách Památníku Foerstrova rodu probíhalo předání nových exponátů a prezentace nových publikací.
Mezi nové exponáty bude zařazena Foerstrova kniha pamětí, osobních zážitků Poutník, vydaná v nakladatelství L. Mazače v Praze v roce 1942, která putovala s generál-majorem F. M. Kašparem do druhého jeho exilu v Londýně. Nyní je gen. Kašpar předsedou Česko-slovenské obce legionářské v zahraničí a opatruje památný hřbitov čs. letců za druhé světové války v Brookwoodu a pamětní desku těchto hrdinů ve Westminsterském opatství. Knihu věnoval našemu sboru proto, že jsme již dvakrát na svých zahraničních zájezdech uctili památku padlých hrdinů na těchto místech. Bude tedy v Památníku připomínat i osudy novodobých exulantů.
Druhým exponátem byl rukopis sboru JBF Dněpr, který byl nalezen v pozůstalosti našeho čestného předsedy Ing. Josefa Kocourka a který se jeho synové Ing. Jaromír Kocourek a JUDr. Milan Kocourek rozhodli věnovat Národnímu muzeu Českému muzeu hudby. Faksimile bude tedy umístěno v Památníku FR. Skladba byla složena r. 1934 na slova J. V. Friče a byla vydána jako op. 118, č. 6 ve sbírce Sluncem a stínem jako 8. sbor Foerstrovou společností, faksimile otištěno ve Foerstrově čítance na str. 15 a rozmnožena též pro studijní účely PSPU. Byla autorem nejprve věnována prof. dr. J. Bartošovi, za Jičínskou výstavu dne 25. 6. 1940. Ten ji 3. 4. 1942 věnoval prof. Metodu Doležilovi a ten patrně před svým ukončením činnosti předsedovi PSPU ing. Kocourkovi. Skladbu v minulosti mnohokrát interpretovalo PSPU na svých koncertech, pro přehlídku sborů UČPS ji s festivalovým mužským sborem nastudoval a provedl sbm. Stanislav Pešička.
Další událostí v PFR byla prezentace Jubilejního sborníku PMS, který zachycuje bohatou činnost tohoto tělesa v letech 1999-2004, tedy na přelomu století. Byl vydán tímto tělesem k 95. výročí založení dvou sborů z tohoto tříčlenného svazku – Pěveckého sdružení pražs-kých učitelů (1908) a Pražského pěveckého sboru Smetana (1909). Je též nepřímo i kronikou festivalu FO, na jehož organizaci se Pražské mužské sbory především podílely.
Prezentace studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky byla vytvořena na objednávku Památníku Foerstrova rodu, v němž chyběl aktualizovaný informační materiál o ústřední osobnosti. O vydání publikace požádal předseda PSPU František Zumr správní radu Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a o sepsání a zorganizování kolektivu autorů byl požádán ing. Antonín Džbánek. V poměrně krátkém termínu vznikla 110 stránková publikace nazvaná Josef Bohuslav Foerster Život, dílo a doba, v níž jsou publikovány i dosud nikde neuvedené materiály a názory našich současníků. V krátkém projevu vysvětlil předseda správní rady Prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc. proč právě Nadání Hlávkových a Národohospodářský ústav J. Hlávky vydá-vají a finančně podpořily publikaci o JBF a popřál provo-zovateli Památníku – obci Dětenice, hodně úspěchů, zvláště hodně návštěvníků. Krátce pohovořil též autor a koordinátor ing. A. Džbánek o přípravách, o obsahu studie a poděkoval za její vydání dr. V. Pavlíčkovi a dr. D. Rýdlové.
V zaplněném amfiteátru byla ve 14 hod. zahájena Přehlídka pěveckých sborů jako hlavní část celého festivalového dne. Všechno další dění měli účinkující a posluchači uvedeno na programech a uváděné skladby a představování jednotlivých sborů prováděl velmi pěkně moderátor pan Alfréd Strejček. Z uváděných skladeb nejčastěji sbory volily sladby Z. Lukáše, jednotlivě skladby J. Laburdy, M. Uherka, J. B. Foerstra, A. Foerstra, B. Smetany a cizích autorů. Úroveň jednotlivých sborů zvláště v některých skladbách byla překvapivě vyšší, ve srovnání s úrovní v předcházejících ročnících. Pochvalné uznání by si zasloužil ze smíšených sborů Slavík Pacov, sbm. St. Pešička a z ženských sborů Foerstrovo komorní pěvecké sdružení Praha, sbm. L. Vasilek. V kategorii mužských sborů byl na úrovni festivalový mužský sbor (Pražské mužské sborz a Smetana-Slovanka Kladno, sbm. St. Pešička) jak dopoledne ve skladbě JBF Oráč, tak odpoledne ve skladbách Dněpr a Velké, širé rodné lány téhož autora. Zvláštní uznání si zaslouží i letošní reprezentace slovinských sborů. Zaujala publikum nejen při slavnosti sázení Lípy slovinsko-českého přátelství, ale i svým vystoupením v dopoledním programu matiné a odpoledním programu přehlídky nejen výběrem vhodných skladeb, ale i radostí ze zpěvu a perfektní intonací. K pamětní desce A. Foerstra na jeho rodném domě v Osenicích přibylo letos i další pouto, které naše národy váže v bratrství slovanské, evropské, hudební a lidské.
Paradoxem letošního festivalu byl samý závěr odpoledne. Zatímco na otevřeném podiu zpíval festivalový mužský sbor o velkých, širých rodných lánech jak je, verši J. V. Sládka „slunce … zhřívá, a jak cvrček v klasech zpívá“, tmavý bouřkový mrak náhle pokropil hustým lijákem to naše nadšení. Nebylo tomu tak doslova, to nadšení přece jen přetrvalo a v síních Památníku dozpíval festivalový smíšený sbor (sice v menším obsazení těch, kteří se do prostor Památníku dostali) i poslední píseň festivalového programu – Halmovu Veru si ty, šohajičku. Tím byl i odpolední program naplněn.
Večerní festivalové koncerty se konaly na čtyřech místech v okolí Osenic. Do Dolního Bousova odjely autobusy se zpěváky ŽPS Vlasta z Dobrušky a ŽPS sester a techniček Pomuří z Beltinců, Slovinsko a místní SPS Stojmír a Bendl. Zde se nejprve konalo tradiční přijetí na radnici a potom koncert v místní sokolovně. Program všech sborů byl vřele přijat téměř zaplněným sálem, přispěl k tomu i zasvěcený komentář Mgr. Tomáše Grindla a vřelost hostitelského sboru. Tradičně se koncertu účastnil i býv. rada velvyslanectví Slovinské republiky pan Matjaž Puc se svou chotí a v krátkém česky proneseném projevu se vyznal ze svých sympatií k tomuto městu. Bousovští se dosud podíleli na všech ročnících tohoto festivalu.
Festivalový koncert PS Slavík a PMS se konal v Rož-ďalovicích v kostele sv. Havla. V programu spolu-účinkovali též sólisté z kraje Foerstrů, sopranistka Jana Heryánová Ryklová, barytonista Václav Šolc a varhaník Josef Kšica. Ve zcela zaplněných lavicích kostela vyslechli místní posluchači a zúčastnění zpěváci celou řadu skladeb, ale jen některé je možné označit jako vrcholné. Jana Heryánová Ryklová zaujala árií z oratoria Mesiáš, PS Slavík skladbou F. Biebla Angelus Domini a varhaník Josef Kšica vrcholnou skladbou J. S. Bacha –Toccatou a fugou d moll. Zvláštností tohoto festivalového koncertu bylo, že byl věnován památce rožďalovického rodáka Aloise Göbla. Vzpomínku připravil František Zumr.
Na koncertu debutoval ve skladbách JBF Mé orné půdy každý hon a Oráč s PMS čerstvý sbormistr Mgr. Solon Kladas. Všichni účinkující se podíleli na závěrečném Panis angelicus, řídil sbm. Stanislav Pešička.
Vedeni obavami o nejistý osud zpívání na nádvoří zámku, rozhodli se pořadatelé pro tzv. mokrou variantu a umístili večerní koncert do zámeckého sálu. Tím sice získal zpěv sborů na rezonanční kvalitě (zpíval zde nejprve PS Jizeran Semily, poté PS Smetana-Slovanka Kladno a uzavíral dravogradský Oktet kogorad igem), ale ztratil pel letního festivalového koncertu.
Letos poprvé se konal jeden z koncertů v další obci mikroregionu Rozhraní v Bystřici. Tak, jak to obvykle bývá, byl krásný koncert v kostele investicí do budoucna. Zdálo se, že prostor je spíše pro komorní sbory (zahajoval zde dravogradský Oktet kogorad igem), než pro početnější sbory (PS Ddalibor Svitavy a ŽS Foerstrovo komorní pvecké sdružení Praha). I sbory využily krásné atmosféry, kterou zde obyvatelé připravily a zpívaly i pro svou vlastní radost.
Zájem sborů o účast na letošním festivalu byl takový, že z kapacitních důvodů jsme museli několik sborů odříct. Na doporučení Oblastních výborů UČPS byly pro letošní ročník vybrány z Oblasti 100 Prahy a Středočeského kraje: Foerstrovo komorní pěvecké sdružení (Praha), Pražské mužské sbory, Mužský sbor Smetana-Slovanka (Kladno); a z Oblasti 500 Východočeský kraj: Dalibor (Svitavy), Vlasta (Dobruška), Jizeran (Semily). Festivalu se dále účastnily sbory Slavík (Pacov, člen Oblasti Českobudějovický kraj a Vysočina), Stojmír a Bendl (Dolní Bousov a Sobotka), Sbor zdravotních sester a techniček (Pomuří) Dravogradský oktet Kograd Igem (Dravograd).
Foerstrovo komorní pěvecké sdružení
Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1975
ženský sbor
Pěvecké sdružení DALIBOR, z. s
Svitavy (Pardubický kraj) – zal. 1967
smíšený sbor
Pěvecké sdružení pražských učitelů
Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1908
mužský sbor
Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1862
mužský sbor
Pěvecký spolek Jizeran Semily, z. s.
Liberecký kraj – zal. 1860
smíšený sbor
Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1909
mužský sbor
Pacov (Kraj Vysočina) – zal. 1973
smíšený sbor
Dobruška (Královéhradecký kraj) – zal. 1881
ženský sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.