V čtrnáctidílném seriálu Vám přinášíme část dějin sborové organizace u nás, jak je v obsáhlém referátu podal František Zeman (1882–1949), dlouholetý člen pěveckého spolku Vítkov a redaktor Věstníku pěveckého a hudebního, v jehož zvláštním vydání u příležitosti Jubilejního sjezdu, výstavy a festivalu Pěvecké obce československé v roce 1928 tento článek vyšel.
Pěvecké sdružení pražských učitelek v Paříži s Methodem Doležilem v roce 1930.
Dne 28. února 1927 konal se druhý pěvecký karneval s rázem Slovanstvo v písni a tanci s půlnoční scénou. Vydán k němu opět humoristický list „Áčko“.
Počátek roku 1928 zastihl ústředí, výbor festivalový i všechny odbory jeho v horečné práci pro velikonoční slavnosti pěvecké. Ve spolcích zpěváckých pracovalo se intensivně, pražské spolky od ledna zvány ke společným zkouškám. V únoru překrásný plakát oznámil nejširší veřejnosti sjezd, výstavu a festival POČ., jež propagovány vkusnými nálepkami a pohlednicemi se zmenšenou reprodukcí plakátu.
Slavnosti, jež budou vyvrcholením dosavadní bratrské činnosti ústředí i zpěváckých spolků, přehlídkou výsledku této činnosti, budou bohdá i posilou a novým povzbuzením všemu pěvectvu pro další práci ke zdaru české písně a pro slávu našeho jména!
Pro úzce vymezené místo nebylo možno historii pěvecké organisace podati obšírněji, nebylo možno jednotlivé podniky, připravené ústředím, promítnouti do kulturních a politických dějů doby. Patřily by sem zajisté i mnohé významné podniky některých zpěváckých spolků a zejména žup, ale tím historie rozrostla by do značných rozměrů. Snad bohdá jednou bude možno vydati takovou obsáhlou publikaci, v níž zrcadlil by se celý život našeho pěvectva. Nebyly sem pojaty ani vnitřní organisační podněty a práce ve svém vývoji, neboť konečně pro pěvectvo i pro veřejnost mají význam ve svých vnějších výsledcích.
Ale i tak historie naší organisace vyvolá jistě radostnou vzpomínku u těch, kteří byli v ní činně účastni a ukáže novým našim pracovníkům, co bylo zásluhou řady tichých pracovníků vykonáno a dá jim vycítit, co ještě je zapotřebí, aby tu stála pevná, uvědomělá massa pěvectva, jež svými výkony a svým dílem kulturním vynutila by si vždy úctu. Širší veřejnost pak, které namnoze pěvectvo není tak dobře známo jako Sokolstvo, sezná tu i naši organisaci v její práci a vývoji a pak zajisté bude ochotna vždy při díle jejím spolupracovati porozuměním a podporou.
Pěvecké sdružení pražských učitelek, z. s.
Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1912
ženský sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.