Rok české hudby 2024 – velká šance

Unie českých pěveckých sborů vyzývá své členy, ale též všechny sbory v naší republice, aby uváděly a propagovaly v Roce české hudby nejen díla „tradičních“ velikánů – B. Smetany, Ant. Dvořáka, L. Janáčka, J. Suka či V. Blodka, ale též hudbu O. Nedbala (26. 1. 1874–1930), P. Haase (21. 6. 1899–17. 10. 1944 Osvětim), J. Nováka (1921–17. 11.1984), J. Hanuše (1915–30. 7. 2004), Ant. Tučapského (1928–9. 9. 2014), kteří mají v datu narození nebo úmrtí magickou čtyřku, anebo dokonce dvě. Obecně by mělo platit, že sbory nezapomenou na žádnou významnou hudební osobnost místa, regionu, ať má, či nemá výročí, avšak připomínám – odpusťte mi neúplnost výčtu, třeba i pětková výročí: J. B. Foerster (30. 12. 1859–1951), B. Martinů (1890–28. 8. 1959), J. Křička (1882–23. 1. 1969), P. Eben (22. 1.1929–2007), J. Krček (nar. 22. 4. 1939, více než renesanční osobnost). Velkou pozornost bychom měli věnovat dílu legendárního předsedy UČPS dr. Zb. Mrkose (25. 11. 2019–1993) – nabízejí se samozřejmě například jeho četné úpravy lidových písní.

Určitým protipólem k tzv. „vážné hudbě“ je jazz, avšak též „vyšší populár“, který reprezentují, nebojím se to říci, opravdové hudební ikony spjaté zvláště se „zlatými 60. lety české kultury“. Myslím teď zvláště na J. Šlitra (15. 2. 1924 Zálesní Lhota u Jilemnice – 26. 12. 1969). V příspěvku se nemohu obšírně zabývat osobnostmi, které uvádím. Věřím, že to udělají zvláště v místech jejich působení sbory, učitelé češtiny, dějepisu a hudební výchovy na ZUŠ, ZŠ a SŠ, již se zaměří zvláště na prezentaci jeho písní s básnickými texty J. Suchého, zdůraznit přínos Semaforu pro českou populární hudbu. A jak se v osobě Šlitra krásně spojují naděje, byť iluzivní, 60. let s jeho poněkud záhadnou smrtí v r. 1969, kdy nemilosrdně šlápla na krk vlajkonošům socialismu s lidskou tváří okovaná bota husákovské normalizace. Samozřejmě, že mě jako Semilana těší že se zde narodil J. Bažant (27. 9. 1924 – 2011). Ano, s Vlast. Hálou (7. 7. 1924–1985), jenž je s J. Rychlíkem (1916 – 20. 1. 1964) autorem hudby k slavnému Brdečkovu filmu Limonádový Joe, a J. Maláskem spoluautor slavného muzikálu Starci na chmelu. Po J. Šlitrovi opět dvě krásné stovky a i trojí 60. výročí uvedení filmů Starci na chmelu, Kdyby tisíc klarinetů a Limonádový Joe do kin. (Poslední uveden v témže roce na filmovém festivalu v San Sebastiánu, do kin distribuován až v lednu 1965.) Tři takové filmy v jednom roce… Husarský kousek. Zažeňme studenty SŠ a žáky vyšších ročníků ZŠ do kin (digitalizovaná restaurovaná kopie „Starců“ vyrobena v r. 2016), zpívejte s nimi, hovořte o době a osvobozujícím gestu, které muzikály „dodaly“ mladým, sbory mohou pracovat na aranžích, využít sólové zpěváky… Těch šancí! A také pro malé vokální soubory, kterých je v UČPS dost a jsou složeny převážně z mladých lidí. A proto znovu připomínám, abyste se s patřičnou hrdostí věnovali hudební historii svého regionu a propagovali ji. Čtvrt století uplyne od geniálního autora filmové hudby L. Fišera (1935–22. 6. 1999, krásná je jeho kantáta Vánoční). Domnívám se, že zvláště seniorské sbory by mohly vzpomenout na dílo K. Hašlera (31. 10. 1879–1941, Mauthausen). Více jeho písní – jejich aranžováním pro sbory se věnoval pan I. Zelenka, by mohlo zaznít na VII. Národním setkání sborů seniorů.

Milí přátelé, Rok české hudby může být košatý, oproštěný od dřívějšího politického podtónu a jakéhosi podivného nacionalismu. Je jen na Vás, pro co se rozhodnete. Chápejte tyto řádky jako inspiraci. Budeme rádi, když nám napíšete, co jste zpívali.

Kontakty:

vavra@ucps.cz, rudolfova@ucps.cz