Smíšené sbory Zdeňka Lukáše 6/6

Neměl jsem možnost slyšet dva poslední opusy, oba tradičně šestihlasé. Four sonets op. 330 byly poslány Lukášovu dlouholetému příteli Dr. R. Harrisovi do USA, zatím poslední sbor – Angelum pacis Michael op. 332 byl zaslán do Košic sboru Collegium Technicum.

Pokud se některá skladba výrazně kompozičně odlišila, pak to bylo oratorium pro sólový klavír, smíšený sbor a čtyři hráče na bicí nástroje Dies irae op. 274, komponované na objednávku rozhlasu z Baden Badenu. Tam také byla oficiální premiéra (Jitka Čechová – klavír, Nová Česká píseň, hráči na bicí z místního symfonického orchestru). Stejní interpreti provedli toto interpretačně velmi obtížné dílo, trvající cca 15 minut, jako předpremiéru v Plzni a na FSU v Jihlavě v roce 1996.

Na závěr mi dovolte malé shrnutí. Mezi nejzpívanější Lukášovy smíšené sbory patří Veselá kopa, Na horách, Buď zdráva písni, Pater noster, Requiem (spíše jednotlivé části) a paradoxně skladba, která má opusové číslo 176 a je v originálu sborem ženským – Missa brevis. Úprava pro smíšený sbor není dílem Z. Lukáše, ale sbormistra M. Košlera (oproti originálu je transponována o tón níž).

Pokud bychom chtěli některou Lukášovu skladbu uplatnit v soutěžním programu některé z renomovaných soutěží, určitě bychom měli vybrat mezi takovými kompozicemi, jako jsou Parabolae Salomonis, Cara mihi semper eris, Magna est vis veritatis, Quis potest dicere, Praedicatio, Te Deum laudamus či Dragouni.