Ve věku 89 let zemřela zpěvačka a herečka Hana Hegerová

Hana Hegerová (1931—2021) se narodila 20. října 1931 jako Carmen Farkašová v bratislavské rodině bankovního ředitele Jano Farkaše a Margity Čelkové. V letech 1937–1942 navštěvovala baletní školu při Národním divadle v Bratislavě. Po úspěšném dokončení gymnázia v Komárně v roce 1950 pracovala jako úřednice ve Škodových závodech a jako učitelka na učňovské škole. V letech 1951–1953 absolvovala odborný divadelní kurz při státní konzervatoři Od roku 1953 do roku 1957 byla členkou hereckého souboru Divadla Petra Jilemnického v Žilině.

První filmovou zkušenost získala ve filmu režiséra Jiřího Krejčíka FRONA (1954), kde vystupovala pod uměleckým jménem Hana Čelková. Ve stejném roce se vdala a měla syna Matúše. V roce 1957 působila v bratislavské Tatra revue, kde se poprvé představila jako zpěvačka. Ve stejném roce se také objevila ve vedlejší roli dramatu TAM NA KONEČNÉ.

V letech 1958–1961 byla členkou pražského divadla Rokoko. V roce 1960 vystupovala v Alhambra revue v Praze, kde si jí všiml šéf pařížské Olympie, kam později na základě pozvání odjíždí na stáž. Ve stejném roce si zahrála vedlejší role v dramatech PŘEŽIL JSEM SVOU SMRT a POLICEJNÍ HODINA. V letech 1961 až 1966 dostala angažmá v divadle Semafor, kde hrála např. v jazzové opeře Dobře placená procházka. Po boku Rudolfa Hrušínského si zahrála v dramatu Karla Kachyni NADĚJE (1963), kde podává vynikají výkon. Zpěvačku Editu ztvárnila v legendárním muzikálu KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964). Roli tety z Liverpoolu zvládla jak na jevišti, tak i v televizní adaptaci této opery J. Suchého a J. Šlitra DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA (1966). V roce 1988 se mihla ve filmu LOVEC SENZACÍ. Jako zpěvačka se objevila ve vynikajícím dramatu Karla Kachyni POSLEDNÍ MOTÝL (1990).

Na poli hudebním se však Hana Hegerová uplatnila daleko více než ve filmu. Dosáhla velkých mezinárodních úspěchů svou interpretací původních i cizích šansonů. Absolvovala celou řadu úspěšných vystoupeních doma i v zahraničí. V roce 1967 vystoupila v pařížské Olympii a na Světové výstavě v Montrealu. Roku 1994 vystupovala v Mozartově sále ve Vídni. Během své pěvecké kariéry koncertovala v těchto státech: Argentina, Belgie, Chorvatsko, Finsko, Francie, Kanada, Kuba, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, USA, Švédsko a Švýcarsko. Samozřejmě také u nás patřili její nezapomenutelné koncerty k mimořádným uměleckým zážitkům a pravidelně byly zcela vyprodané. Proslavila zejména písněmi s texty Pavla Kopty a Jiřiny Fikejzové. Kromě toho spolupracovala také s autorským duem Petr Hapka a Michal Horáček, s nimiž natočila v roce 1987 album Potměšilý host, které obsahuje její patrně nejpopovější hit Levandulová. Poslední album Mlýnské kolo v srdci mém natočila v roce 2010, prodalo se ho přes 1,5 milionu nosičů.

Konec koncertní kariéry oznámila umělkyně v roce 2011 u příležitosti v roce svých 80 narozenin.

V roce 2002 obdržela od prezidenta republiky Václava Havla medaili Za zásluhy. V dubnu 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy. V říjnu 2014 jí prezident České republiky Miloš Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Slovenský prezident Andrej Kiska jí v lednu 2016 na udělil Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.