Komentář Jiřího Koláře
k vyjádření Asociace učitelů hudební výchovy ohledně revizí Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání a z toho plynoucího ohrožení uměleckých výchov.
AUHV
AUHV / AUHV
Rád bych plně podpořil „Vyjádření AUHV k redukcím RVP základního vzdělávání“. Naše republika se mohla v minulosti chlubit svou neobvyklou hudební vzdělaností, známou po celém světě. Platilo dokonce pořekadlo
„Co Čech, to muzikant“. A hlavní úkol hrálo v této oblasti vzdělanosti vždy naše školství. Dnes to bohužel už neplatí. Nedovedeme společně správně zazpívat ani svou národní hymnu. V tomto směru nás předběhly jiné země, jako např. Slovinsko, Maďarsko, Polsko nebo pobaltské republiky. Ruku v ruce s tímto trendem roste v těchto zemích i počet vynikajících školních pěveckých sborů všech kategorií a nová kvalitní hudební tvorba.
O významu hudební výchovy pro všestranný rozvoj hudebnosti není třeba jistě mluvit. Ještě za svého pedagogického působení na katedře hudební výchovy PedF UK v Praze se nám s prof. PaedDr. Jaroslavem Herdenem, CSc. podařilo přesvědčit Ministerstvo školství o povinné existenci pěveckého sboru na každé škole. Bohužel se toto nařízení nekontrolovalo, a v průběhu času se na ně zapomnělo. Dnes mají podobný úkol školy v jiných evropských zemích a někde existuje dokonce sborový zpěv jako vyučovací předmět. Podobné úvahy a snahy se objevují v těchto letech ve spolupráci s Rakouským sborovým svazem i ve školství sousedního Rakouska.
Nepochybuji o tom, že digitalizace našeho života je v současné době nutná.
Ale škola nemůže vychovávat roboty, ale citlivé, empatické lidi.
Prof. PaedDr. Jiří Kolář, Csc.
VŠ pedagog, sbormistr,
čestný předseda Unie českých pěveckých sborů
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.