Slavnostní mše sv. k uctění 310. výročí narození Josefa Antonína Sehlinga v Toužimi

Josef Antonín Sehling (1710-1756) patří (vedle P. Gunthera Jacoba, OSB) k nejvýznamnějším barokním hudebním skladatelům jihozápadních Čech, od jehož narození si v roce 2020 připomeneme 310 let. Toužimský rodák získal hudební vzdělání v Praze a ve Vídni a od 30. let 18. soletí působil v Praze. Coby virtuozní houslista získal zkušenosti v proslulé kapele hraběte Václava Morzina na Malé Straně. Od roku 1737 působil v katedrále sv. Víta, kde zastupoval zdejšího nemocného kapelníka a obohatil zdejší hudební sbírku četnými opisy a také vlastními kompozicemi. Kapelnické místo zastával také na dalších pražských kůrech.

Ve své kompoziční tvorbě byl ovlivněn vídeňskými autory, zejména Antoniem Caldarou a italskou neapolskou školou. Jeho skladby se vyznačují pozoruhodnou melodickou invencí, nezvyklou lehkostí a vynalézavostí instrumentace.

Jeho Missa Beatae Virginis Conceptionis (ke svátku Neposkvrněného početí Panny Marie) je dochována v Sehlingově rukopisu ve svatovítském archivu. Skladbu provozovali také pražští jezuité ve svém největším pražském chrámu sv. Mikuláše, což svědčí o tehdejší proslulosti této kompozice a jejího autora.

Moteto per ogni Sancto "Deposita rerum temporalium sarcina" (Odložil břímě světských věcí) představuje typickou Sehlingovu kompozici pro sbor a sólový soprán s blyštivou instrumentací a velmi diferencovanou sborovu sazbou. Sehlingovy autografy (rukopisy) obou skladeb jsou uloženy v hudebním archivu svatovítské katedrály. Regina coeli laetare kombinuje barokní jazyk ovlivněný A. Vivaldim a vídeňskými barokními skladateli, jenž byl typický pro pražské skladatele 30.-40. let 18. století, s novou téměř rokokovou galantní hudební řečí posledních let Sehlingova života.

Skladby provedeme v Sehlingově rodišti v rámci slavnostní mše sv. u příležitosti 310. výročí skladatelova narození.