19. festivalový ročník Foerstrovy Osenice 2019

Nemusím jistě připomínat historickou skutečnost, že právě děd skladatele Josefa Bohuslava Foerstra Josef Foerster byl téměř půlstoletí učitelem na zdejší trojtřídní škole, nashromáždil velký notový archiv a postaral se, dá se říci, o výchovu tří českých hudebníků: Josefa, Antonína a Karla. O Antonínu Foerstrovi se zmíním v následujícím, Karel jako nevlastní skladatelův strýc, byl regenschori kůru v Moravských Budějovicích.V osenickém kostele Narození Panny Marie proběhla od 9:00 h. slavnostní mše, tentokrát v podobě řeckokatolického obřadu, který dojednal sbormistr Tomáš Židek a pronesl i úvodní slova k řeckokatolické církvi jako takové. Při mši zazněla liturgie sv. Jana Zlatoústého od P. I. Čajkovského a Kyrie z Glagolské mše J. B. Foerstra v podání sborů VUS Pardubice a Salvátoru Chrudim. Rovněž se zde představila absolventka dvou vysokých škol, Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a AMU v Praze, sopranistka MgA. Jana Ryklová, která výtečně přednesla Modlitbu G. Verdiho a s SPS Jizeran píseň Amazing Grace (arr. nedávno zesnulý Bernd Radoch), pocházející patrně z Irska, kterou proslavil Karel Gott spolu s Kühnovým dětským sborem v podobě melodie Už z hor zní zvon.

Z vystoupení sborů po církevním obřadu v kostele vybírám ještě skladby Alleluia Gordona Younga (PS Antonín Dvořák Turnov), Bogorodice děvo (SPS Hlahol Nymburk) a Z osudu rukou (Salvátor Chrudim), jež jako sborový zpěvák důvěrně znám a které jsem si z kostelní lavice s nimi notoval. Jinak slova básně Vítězslava Hálka Z osudu rukou (Selské písně a české znělky) jsou velice výmluvná, proto si je skladatel vybral, aby dosáhl dokonalého zhudebnění. Cituji z první sloky: „Z osudu rukou vzal jsem svůj los, jak zrno, jež hodil na brázdu kdos…“

V amfiteátru před Památníkem Foerstrova rodu se potom od 14:00 hod. uskutečnila přehlídka pěveckých sborů UČPS. Úvodní slova pronesli: Ing. Radomír Vališka, starosta obce Dětenice, Mgr. Jaroslav Vávra, ředitel festivalu, Dr. Václav Němec, místopředseda Společnosti Bedřicha Smetany a MgA. Tomáš Židek, PhD., znalec díla J. B. Foerstra, který ve své krátké řeči především charakterizoval Foerstra jako lyrika s jasným hudebním stylem.

Ve vystoupení Pěveckého spolku Jizeran ze Semil (sbm. Jiří Kurfiřt) se mně velice zamlouvalo aranžmá třech variací na píseň Šly panenky silnicí od Jaroslava Krčka, letošního osmdesátníka, jakož i Lukášova úprava čtyř variací stejné písně. Semilští měli dále v repertoáru i skladbu Gospod, jaz nisem vreden Antonína (Antona) Foerstra, který byl dirigentem a hudebním pedagogem v slovinské Lublani. Pěvecký spolek Antonín Dvořák Turnov (sbm. Bohuslav Lédl) s jistotou zazpíval vedle dalších i dvě skladby Giovanni Pierluigi da Palestrina, a to Domine salvum fac regem a Ó, bone Jesu, skladatele papežské kapely ze 16. století. Poté vystoupila Apolenka Fráňová, žákyně místní školy a zahrála na malé violoncello. Sklidila velký potlesk. Smíšený pěvecký sbor Hlahol Nymburk (sbm. Tomáš Pergl) si dobře vybral, když mimo jiné interpretoval skladbu Šípek z Moravských dvojzpěvů na text moravské lidové poezie v aranžmá Leoše Janáčka pro smíšený sbor, když původní Dvojzpěvy napsal Antonín Dvořák pro dva ženské hlasy s doprovodem klavíru. Následoval společenský tanec dětí ze ZŠ a MtŠ Dětenice. Bylo to opravdu nejen zajímavé, ať už společenským ústrojem, tak i provedením. Jednoduše úchvatné! V závěru přehlídky se prezentoval Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice (sbm. Tomáš Židek) čtyřmi skladbami, a to od Antonína Tučapského Sadaj, slniečko horúce, dále Malátovou skladbou v aranžmá T. Židka Zpěvy lidu českého I., Slováckou voničkou Oldřicha Halmy a lidovou v úpravě Jaroslava Křičky V dobrém jsme se sešli. Stále mně zní v uších sólo mého kolegy Viléma Ulricha ve zmíněné Halmově písni, kdy ji v Pěveckém sdružení pražských učitelů nezapomenutelným způsobem mnohokrát při koncertech doma i na koncertních zájezdech v cizině zpíval a posluchači se vždy bouřlivým potleskem dožadovali opakování.

Ve zpěvu společných písní se vystřídali všichni čtyři sbormistři a vedle již uvedených písní přibyly Rodné brázdy v šíř i v dál z cyklu Devět mužských sborů od J. B. Foerstra, Šoupalova Akú som si a Veru si ty, šohajíčku v aranžmá O. Halmy.

Ve večerních hodinách se pěvecké sbory rozjely na festivalové koncerty ještě do Rožďalovic, kde zazpívaly v kostele sv. Havla a do Sobotky na zámek Humprecht.

Závěrem chci poděkovat celému festivalovému štábu, pořadatelům, zpěvákům, sbormistrům i moderátorovi nejenom za poctivou přípravu, ale hlavně za dokonalé provedení. Finis coronat opus!

19. festivalový ročník skončil, ať žijí jubilejní 20. Foerstrovy Osenice!

Miloslav Samek