Přijďte si poslechnout vícehlasé roráty rudolfínské Prahy

Koncert se uskuteční 2. prosince v 18:30 v Vlašské kapli (Klementinum, Praha 1, vstup z nádvoří jako sakristie Nejsv Salvator).

Jedním z nedoceněných pokladů české hudby minulosti jsou roráty. Původně šlo o mariánskou adventní mši začínající introitem Rorate caeli desuper, do jejíchž chorálních zpěvů začaly být od konce 14. století vkládány latinské písně. V 16. století byl celý tento repertoár přeložen do češtiny pro česky zpívající literátská bratrstva a v této podobě se udržel na mnoha místech až do 19. století. Dodnes jsou z něj v kostelním repertoáru živé některé písně. Jednohlasé melodie se v 16. století staly předlohou vícehlasých zpracování. Sestava rorátů, která zazní na dnešním koncertu, vychází z repertoárových zvyklostí školních sborů v utrakvistickém prostředí kolem roku 1600. Jejím výsledkem je velmi pestrá struktura mísící hudební a textové útvary různého původu a doby vzniku. Čeština se střídá s latinou, chorál s polyfonií. To, že se skladby Charlese Luytona, varhaníka císaře Rudolfa II. na Pražském hradě, nacházejí ve zpěvnících z kůrů menších měst, svědčí, že rudolfínští skladatelé nebyli zcela izolováni od dění v podhradí. Kapelníkem Rudolfova hudebního souboru byl Philipp de Monte. Jinou významnou postavou pražského hudebního života konce 16. století byl Jacob Handl zvaný Gallus. Pocházel ze Slovinska, v Praze působil jako kantor malého kostelíka sv. Jana Na břehu (na místě dnešního divadla Na zábradlí), hlavně však zde publikoval svou monumentální sbírku motet Opus musicum, ve které vyšla v roce 1587 úvodní skladba programu.

Dyškanti

Vokální soubor Dyškanti vznikl v roce 1982. Během šestatřiceti let jeho existence se v něm vystřídala celá řada zájemců o interpretaci staré hudby a pro některé z nich to byl dokonce začátek úspěšné profesionální kariéry. Soubor, který dnes tvoří 8 až 12 zpěváků a hráčů na historické hudební nástroje, se věnuje hlavně duchovní hudbě české renesance, neuzavírá se však ani hudbě středověku a baroka. Repertoár souboru těží především z výzkumné činnosti Martina Horyny, hudebního historika, editora památek staré české hudby a hudební teorie a pedagoga na Jihočeské univerzitě. Velká část repertoáru pochází z jeho práce s prameny české hudby 14. – 17. století a soubor má to štěstí, že tyto zapomenuté hodnoty uvádí v novodobých premiérách. V letech 2014 a 2015 soubor intenzivně natáčel pro Český rozhlas, nahrávky souboru se pravidelně vysílaly na stanici Vltava v cyklu Liturgický rok v hudbě 15. a 16. století, který napsal vedoucí souboru Martin Horyna. Soubor dosud vydal dvě CD: Prachatický kancionál z roku 1610 (2013) a V naději Boží mistři Hus Jan a Jeroným (2016). Během roku 2018 se plánuje vydání CD Karel IV. a hudba lucemburského věku. Podobně jako u CD věnovaného českým reformátorům, i zde bude prezentována dosud neznámá hudba včetně rekonstrukcí neúplně dochovaných skladeb a nahrávka bude doprovázena bohatým faktografickým a obrazovým aparátem.