Prolog 13. ročníku festivalu FOERSTEROVY OSENICE

Situace v oblasti mužského sborového zpěvu je v současné době nejen v České republice velice složitá a společenské klima rozhodně k jejímu snadnému řešení nepřispívá. Po sametové revoluci se v mužských sborech postupně vytratila kontinuita v doplňování členské základny novými mladými zpěváky, upadá sborový zpěv na základních školách, dětské sbory jsou v podstatě sbory dívčími, mládežnické sbory mají v převážné většině atraktivnější smíšený charakter a chlapecké a na ně navazující mladé mužské sbory již dnes těžko překonávají věkové bariéry umožňující spojení s mužskou sborovou tradicí. Někde v Evropě a ve světě se to však ještě daří, a tak nezbývá než věřit, že alespoň k částečné obrodě dřívějšího stavu dojde i u nás.

K podrobnější analýze zprávy o uplynulých 12 ročnících FO, k výčtu míst konání festivalových koncertů, účasti pěveckých sborů (dosud 75 domácích a 12 zahraničních), k provedeným skladbám J. B. Foerstera (již 55) a k organizátorům a mecenášům festivalu se jistě vrátí recenze o celkovém průběhu festivalu. Proto mi dovolte obrátit pozornost pouze na jeho Prolog, který byl zároveň i beneficí k 90. narozeninám přítomného nestora českých sbormistrů prof. Jana Kasala (n. 4. 6. 1923), jedné z největších domácích sbormistrovských, hudebně pedagogických i organizátorských osobností našeho hudebního života, mj. i čestného dirigenta PSPU.

Zásluhu na úspěšnosti Prologu festivalu FO 2013, který pod záštitou prorektora VŠE doc. Ing. Jakuba Fischera, Ph.D. uspořádaly UČPS, Společnost J. B. Foerstera a PSPU, mělo pět pražských pěveckých sborů – Besharmonie, PSPU, Pueri gaudentes, Iuventus paedagogica a Musica Oeconomica Pragensis (MOP) VŠE, a navíc pak ještě dvojice vynikajících houslistů Lukáše a Richarda Klímových – Klima duet, která zpestřila svým vystoupením jinak ryze sborový charakter večera. Bohatý koncertní program, v němž každý ze zúčastněných souborů dostal příležitost k samostatnému vystoupení i k účinkování v rámci společného provedení některých skladeb, měl poněkud neobvyklou délku (plných 150 minut), ale životní jubileum prof. Jana Kasala i loučení členů PSPU s aktivní sborovou činností si podobnou poctu jistě zasloužily.

V současné značně roztříštěné a lidsky silně individualizované společnosti je často velice obtížné najít vhodný termín k setkání dvou lidí. O to složitější je samozřejmě najít čas pro společnou zkoušku dvou, nebo dokonce tří pěveckých sborů. A bez podobných zkoušek nelze dosáhnout potřebného sjednocení nutného k získání interpretační dokonalosti. Prolog, který vedle jednotlivých sborových skladeb obsahoval i kompletní sborové cykly (A. Dvořák: Čtyři dueta, op. 38, B. Martinů: Otvírání studánek, Z. Lukáš: Jaro se otvírá, Pocta tvůrcům) nabídl vesměs velmi dobré sborové výkony. Samostatná vystoupení sborů však podle mého názoru zaujala posluchačsky většinou přece jen více než společně provedená díla.

Za interpretačně nejzdařilejší považuji proto líbezné, interpretačně poučené, pěvecky, technicky i výrazově přesvědčivé provedení Čtyř duet, op. 38 A. Dvořáka, v němž se představil komorní ženský sbor Iuventus paedagogica. K působivému vyznění cyklu přispěla velkou měrou i klavíristka Jaromíra Stránská. O tom, že se dirigentka tohoto tradičního ženského sboru Kamila Tůmová stává již výraznou sbormistrovskou osobností, přesvědčila i v komorní kantátě B. Martinů Otvírání studánek, v níž se jí podařilo po interpretační stránce obdivuhodně skloubit Iuventus paedagogica s ženskými složkami Besharmonie a MOP VŠE. Škoda že výkon smyčcového tria postrádal výraznější martinůovskou energii. Velice mne zaujalo i samostatné vystoupení Smíšeného sboru MOP VŠE (Kryštof Spirit). V dramaturgicky zajímavém programu (U. Sisask: Benedicamus, J. Novák: Laudabunt alii claram, T. Skalovski: Makedonská humoreska a R. Sejans: Vindo) uplatnil vynikající pěveckotechnické kvality, vyrovnanou, výborně znějící mužskou i ženskou sborovou sekci, ale přesvědčil i sugestivním temperamentem. Nelze opomenout, že v basové sekci sboru se objevil i předseda UČPS doc. Michal Spirit, který se svým pěveckým i pohybovým nasazením nijak nelišil od svých mladších kolegů. Těší mne, že MOP VŠE pokračuje v růstu své umělecké kvality a patří podle mého názoru již k naší současné akademické sborové špičce. Věřím, že by mohl za naše sborové umění úspěšně zabodovat i na příštím 23. ročníku IFAS 2014 v Pardubicích.

V samostatných koncertních blocích se představily také smíšený mládežnický Pěvecký sbor Besharmonie a mladý komorní mužský sbor Pueri gaudentes. Dirigentem obou těchto sborů a do Prologu FO i dirigentem PSPU je Libor Sládek, který byl i dramaturgem tohoto koncertu.

Ve spojení mužských sborů a mužských složek smíšených sborů zazněl pak jako zdravice prof. Janu Kasalovi Foersterův známý sbor Velké, širé rodné lány a oblíbený cyklus Z. Lukáše pro mužský sbor Jaro se otvírá, op. 110 s brilantním houslovým doprovodem Gabriely Kubátové (dir. Libor Sládek).

Prostor pro společné vystoupení smíšených sborů MOP VŠE a Besharmonie poskytly v programu tři části z pětihlasého a cappellového Requiem, op. 252 Z. Lukáše – Dies irae, Hostias a Sanctus (dir. Kryštof Spirit). V slavnostním závěru se pak spojily všechny účinkující sbory, aby pod střídavým vedením Libora Sládka, Kryštofa Spirita a Kamily Tůmové provedly za vynikajícího doprovodu Gabriely Kubátové (housle) a Jaromíry Stránské (klavír) cyklus Z. Lukáše Pocta tvůrcům, op. 147. Jako třešnička na koncertním dortu Prologu FO zazněla pak podle tradice od roku 2003 závěrečná moravská lidová píseň Veru si ty, šohajíčku v úpravě O. Halmy.

Věřím, že společně s dalšími krásnými skladbami koncertního večera zněla ještě dlouho v uších všech posluchačů i účinkujících. Zůstane jistě nezapomenutelnou, i když trochu nostalgickou vzpomínkou na slavnou historii PSPU, ale i nádherné životní jubileum prof. Jana Kasala. Díky všem, kteří se o tento zážitek zasloužili.