Ohlednutí za rokem 2010

Začínali jsme zkoušet v krásném prostředí velkého sálu Komunitního centra v Nových Butovicích. Zvykli jsme si na poměrně velkou vzdálenost z centra Prahy a v tuhé loňské zimě i na docházení ze stanice metra Hůrka. Po několika klidných týdnech v těchto prostorách a těsně po členské schůzi, kdy jsme si nastínili další činnost v roce 2010, jsme byli šokováni zprávou vedení tohoto centra, že bude pro své aktivity po dobu několika měsíců velký sál potřebovat. Znamenalo to tedy, že jsme dostali výpověď.

Hledat odpovídající zkušebnu nebylo tak lehké. V blízkosti radnice v Nových Butovicích, ve stejné vzdálenosti od stanice metra náš sbormistr našel krásně vybavenou učebnu pro hudební výchovu v prostorách fakultní základní školy Pedagogické fakulty UK, která v odpoledních a večerních hodinách není využívána. Jediným problémem bylo, že právě v těchto hodinách se škola uzavírá a školník není ochoten otevírat pro opozdivší se jednotlivce či nutně předčasně odcházející kolegy na dopravní spoje mimo Prahu. A tak se nutně stávalo, že ten kdo věděl, že nestihne hromadný příchod na zkoušku, na zkoušku již nešel. Pro trvalý systém naší práce, kdy na naše zkoušky přicházejí i členové z jiných sborů či hosté byl tento stav nepřijatelný.

Pokusili jsme se tedy potřetí. Kolegové Sedláček a Stibůrek ještě do prázdnin nalezli další možné prostory a tak jsme mohli od září začít opět v nových prostorách. Vlastně to nové prostory nejsou. Ti, kdož byli členy PSPU ještě za pana prof. Šídla si je pamatují. Je to historická knihovna nynější Střední průmyslové školy elektrotech-nické Na Příkopě 16 v Praze 1. Zde jsme zkoušeli v době, kdy ve Sdružení bylo 60 až 80 zpěváků. Nyní se zde cítíme jako ztraceni. Bez nástroje, klavír zde není, by nebylo možné zkoušet. Bylo nutné tedy investovat do elektronického klavíru nemalou částku. I s tímto problé-mem jsme se však brzy vyrovnali.

Po prázdninách jsme začali s přípravami na festival Františka Spilky, jak jej nazval jeho hlavní organizátor František Sáček. On připravoval festival na zámku ve Štěkni (koncert v Losyho sále, výstavu v přízemí a v síni K. Klostermanna, zajišťoval stravování, účast sborů z Písku a Českých Budějovic a mediální kampaň), my v Praze jsme připravovali o týden dřív vzpomínku na slav-ného sbormistra u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově (za účasti pěveckých sborů, které F. Spilka založil či dirigoval – Pěveckého sdružení pražských učitelů, Pěvec-kého sdružení pražských učitelek a Pražského pěveckého sboru Smetana a jejich sbormistrů). Zde byl hlavním organizátorem kolega Jirka Štembera, jemuž se podařilo zajistit i účast Spilkova příbuzného, žijícího v Brně. Obě akce byly důstojným připomenutím významného českého sbormistra, pedagoga, skladatele a organizátora hudebního života na počátku 20. století.