IV. Mozartova Praha a V. Česko–ruský hudební dialog

Obou akcí se zúčastnilo celkem pět vokálních a šest instrumentálních souborů, které se představily pražské veřejnosti na třech koncertech v Kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a v Kostele U Salvátora. Pěvecké sbory měly navíc možnost soutěžního setkání v Sále Českobratrské evangelické církve v Korunní ulici v Praze 2. V zajímavém koncertu velmi dobré umělecké úrovně se zde vedle ruského Dětského pěveckého sboru „Istok“, St. Petersburg, téměř padesátičlenného slovinského Smíšeného mládežnického sboru Školního centra Celje a šestičlenného ženského Vokálního ansámblu „Nood“ z ruského Orsku objevily i dva české komorní smíšené sbory – „Kalandra“, ZUŠ Jablonec nad Jizerou (Květa Kavánová) a pražská „Carmina Bohemica“ (Věra Hrdinková).

Za celkového vítěze soutěžní přehlídky určila porota (prof. PaedDr. Jiří Kolář, doc. Jan Maria Dobrodinský) petersburgský komorní dětský sbor, který přes značnou věkovou různorodost překvapil nejen plným, příjemným zvukem a velmi dobrým technickým zvládnutím soutěžního programu, ale i působivým muzikálním projevem.

Do zlatého pásma zařadila porota rovněž téměř profesionálně muzicírující Vokální ansámbl „Mood“ a Komorní smíšený sbor „Kalandra“. Tento desetičlenný soubor, který vytvořili bývalí členové místního dětského sboru „Mládí“ a posílili učitelé ZUŠ, prokazuje ve svých soutěžních vystoupeních stále stoupající uměleckou úroveň. Největší rezervy má ještě v dokonalejší kompaktnosti zvuku (ostřejší soprány, pouze dva mužské hlasy). Sbor se musí i při interpretačním nadšení naučit vzájemně poslouchat (k čemuž napomůže i zpěv zpaměti) a hledat ideální zvukovou vyrovnanost jednotlivých hlasových skupin i sboru jako celku.

Jen těsně pod hranicí zlatého pásma se ve stříbře umístil náš druhý zástupce – „Carmina Bohemica“. Sbor, jehož historie se začala psát až v roce 2007, založili absolventi dětského sboru „Bambini di Praga“. Velmi dobře hlasově i pěvecky disponovaný kolektiv má určitou nevýhodu v nepoměru ženských a mužských hlasů, což může samozřejmě komplikovat výběr vhodného repertoáru. Talentovaná sbormistryně by měla ještě citlivěji pracovat s dynamikou, jak vzhledem k notovému zápisu, tak i k obsahu textu, více využívat slabších dynamických odstínů a nepřehánět forte.

Pátý ze soutěžních sborů, smíšený mládežnický sbor z Celje, města známého svým tradičním mezinárodním sborovým festivalem, obsadil bronzové pásmo. Přestože jde o jeden z nejlepších slovinských sborů této kategorie (zpívají v něm studenti pěti středních škol z Celje), působil jeho výkon ve srovnání s našimi předními středoškolskými sbory, ať již hodnotíme úroveň technických nebo výrazových sborových disciplín, poněkud rozpačitě.

Žánrově pestrou hudbu nabídly festivalu renomované ruské instrumentální soubory – Ruský instrumentální soubor „Kapris“ Kalužské oblastní filharmonie, Folklorní soubor „Karavaj“ Státního institutu umění a kultury Orel, Soubor kozáckých písní „Bachmutskaja volnica“, Kvarteto „Sjurpriz, Jaroslavl, Orchestr houslistů „Prizvanie“ Hudební školy L. N. Oborina, Moskva a Dětské studio „Nasledie“ divadla „Ruské písně, Moskva.