Únor a březen ve znamení Smíchovských benefic

Vystoupení Našich Pěvců, které proběhlo 19. února, překvapilo svou neobvyklou dramaturgií. Hudba 20. století zde nebyla jen v konfrontaci se staršími hudebními styly, jak je na mnohých koncertech zvykem, ale objevila se i v souvislosti s úpravami židovských písní. Výstupy sboru byly navíc střídány se sólovými čísly členů Našich Pěvců; hned několika skladbami se představila varhanice Lucie Nováková a Purcellův An evening hymn přednesla sopranistka Eliška Kondrová. Vznikla tak velmi zajímavá celovečerní hudební mozaika, jejímž pojítkem zůstávala duchovní tematika interpretovaných děl.

Diváci tak mohli vedle sebe uslyšet Bachovo Jesus bleibet meine Freude a Tůmovo Nunc dimittis servum tuum s Brittenovým Te Deem či Dvořákovým 149. žalmem, ale také dvě židovské písně – Barechú a Šir hama´alot. Varhanní vstupy doplňovaly jednotlivé exkurzy do různých uměleckých stylů.

Na první pohled nesourodé hudební kusy tak vytvořily velmi barevný a živý celek, jehož milou tečkou byl přídavek od Petra Ebena – píseň Oči všech se upírají.

Koncert doprovodily malby mladé výtvarnice Pavlíny Kahánkové.

Na březnovém benefičním večeru (26.3.) doslova zazářil komorní sbor Siloe pod vedením Luboše Krtičky. Své vystoupení zahájili velmi přesvědčivě předneseným pravoslavným hymnem Svjatyj Bože a po dvou krátkých světských madrigalech G. Gastoldiho zařadili do programu Pater Noster Zdeňka Lukáše a Graduale Leoše Janáčka. Vtipné moderování sbormistra L. Krtičky organicky přeneslo posluchače do atmosféry populářně laděného Java Jive B. Oaklanda a M. Drakea. Siloe tak jednoznačně potvrdilo, že ani takový žánr mu není cizí, a předneslo tento kousek s velkým nadhledem a vkusem.

Poté následovaly skladby s doprovodem varhan – Mozartovo Kyrie eleison a velmi barevná a svěží kompozice Luboše Krtičky Otče náš, která tohoto večera zazněla vůbec poprvé. Publikum přijalo nové dílo neobyčejně vřele; také zásluhou sólistky Terrse King, hráčky na sopránový saxofon.

Skutečným vrcholem večera se však stala skladba Bayeza Kusasa E. Scherera, která byla zkomponována na motivy autentických afrických melodií. Komorní sbor Siloe si vytvořil z vlastních řad doprovodnou kapelu v duchu afrických lidových nástrojů a ztvárnil své „černošské“ vystoupení s velkou dávkou humoru, k čemuž výrazně přispěla i velice vtipná vlastní choreografie. Odlehčeně laděný cyklus černošských písní publikum doslova okouzlil.

Součástí benefičního večera byla také výstava fotografií Jana Smita, která zachycuje sbírku českých gotických madon.