Skladatel Leopold Koželuh se vrátil do Velvar, přestože je 200 let po smrti

V pátek 25. května zazněly v kostele sv. Kateřiny ve Velvarech na náměstí Krále Vladislava některé Koželuhovy skladby v podání pardubické komorní filharmonie a chlapeckého pěveckého sboru Boni Pueri. Po koncertě pak byla na rodném domě Leopolda Koželuha, který stojí nedaleko kostela ve Slánské ulici, odhalena nová pamětní deska. „Město Velvary chce touto událostí rozvíjet tradici každoroční připomínky díla Leopolda Koželuha i uvědomování si toho, že časy, kdy i v malém městě může člověk získat skvělé hudební vzdělání, u nás bohudík stále přetrvávají,“ říká starosta města Radim Wolák.



Táňa Pikartová, pondělí 2. července 2018
Magazín > Zprávičky

Leopold Koželuh

W. Ridley / Jan Racek: Česká hudba, pictorial supplement, p. 30

Hudební skladatel Leopold Koželuh pocházel se skrovných poměrů. Jeho otec byl velvarským ševcem, později i hostinským a obchodníkem. Právě ve Velvarech získal skladatel své první hudební vzdělání. Mimořádně vysokou úroveň hudebního vzdělání i v nejmenších českých městech popsal ve svém cestopise i Charles Burney. Své hudební vzdělání si Leopold Koželuh později rozšířil v Praze u svého bratrance Jana Antonína Koželuha, pozdějšího regenschoriho v chrámu sv. Víta. Z Prahy už pak jeho cesta v roce 1778 vedla do Vídně.

Přelomová byla pro skladatelovu kariéru korunovace Leopolda II. českým králem v roce 1791. K této příležitosti byla objednána dvě hudební díla, vedle Mozartovy opery La Clemenza di Tito to byla i Koželuhova Korunovační kantáta. Vypráví se, že právě ona zcela zastínila Mozartovo dílo. Možná i tento úspěch vedl ke Koželuhovu jmenování komorním kapelníkem a dvorním skladatelem na císařském dvoře.

Je tedy zcela logické, že Leopold Koželuh, rodák z Velvar, stál ve středu hudebního dění ve Vídni a měl bohaté styky s hudebními skladateli Haydnem, Mozartem i Beethovenem. Díky své pracovitosti, talentu a úsilí si ve své době získal pověst jednoho z nejuznávanějších hudebníků tehdejšího světa.

Koncert ve Velvarech připomněl zcela mimořádným způsobem 200 let od úmrtí významného českého skladatele Leopolda Koželuha (1747‒1818). V novodobé koncertní premiéře zazněly Mše in C a dvě árie na duchovní texty. Interprety večera pak byly Český chlapecký sbor Boni Pueri, sopranistka Michaela Rózsa Růžičková a Komorní filharmonie Pardubice. Provedení řídil dirigent Marek Štilec, který se v rámci projektu Češi ve Vídni tvorbou Leopolda Koželuha soustavně zabývá a jeho značnou většinu již nahrál na CD pro světové vydavatelství Naxos.

Koncertem provázel přední český moderátor Jiří Vejvoda. I s ním spolupracují Boni pueri několik let. Než byla zahájena druhá část koncertu, pozval před účinkující i ředitele Boni pueri Pavla Horáka. Otázky byly nasnadě, Boni pueri nastudovali krásná díla v projektu Češi ve Vídni a již za několik týdnů vycestují na své velké, již čtvrté turné, do Číny.

Akce se konala v rámci mezinárodního muzikologického projektu hudební agentury ArcoDiva Prague – Češi ve Vídni, jehož duchovním otcem je hudební pedagog a přední český muzikolog a historik prof. Jiří Štilec.

Myslím si, že stojí zato připomenout, že hudební Vídní druhé poloviny 18. století a na začátku 19. století nehýbali jen skladatelé jako Haydn, Mozart nebo Beethoven, ale že mimořádného uznání, ale i společenského postavení, dosáhl velký počet hudebníků, pocházejících ze Zemí Koruny české. Leopold Koželuh patřil k hudební elitě tehdejší Vídně. Proto se domnívám, že stojí za to jejich tvorbu představit publiku na koncertech nebo na zvukových nosičích u nás i ve světě řekl Marek Štilec.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)