Mezinárodní sborový festival jako pocta Miroslavu Raichlovi

V sychravých dnech 8. – 9. 11. 2013 se do východočeské metropole Pardubic sjelo více než 350 malých zpěváků z Česka, ale i zahraničí. Krajské město totiž po tyto dva dny hostilo již 24. ročník Mezinárodního festivalu dětských a mládežnických pěveckých sborů, jehož zakladatelem je Vlastislav Novák, dlouholetý umělecký vedoucí Pardubického dětského sboru. Pořadatelem akce je Kulturní centrum Pardubice, Základní umělecká škola Havlíčkova Pardubice a Pardubický dětský sbor, o. s. Od roku 1999 probíhá jako bianále.



Milan Motl, pátek 13. prosince 2013
Magazín > Sborový život

Jizerka Semily

Z českých pěveckých sborů bylo možno vyslechnout výkony Tachovského dětského sboru, pěveckého sboru Jizerka Semily, dětského pěveckého sboru Iuventus, gaude! z Jablonce nad Nisou, pěveckého sboru Canto z Náchoda a dvou domácích sborů: chlapeckého sboru Bonifantes Pardubice a Pardubického dětského sboru Iuventus cantans. Zahraniční sbory byly v letošním roce zastoupeny dvěma pěveckými sbory z Francie, a to Petits Chanteurs de Lambres lez Douai a Airs du temps.

Všechny sbory se vzájemně, ale i publiku představily na zahajovacím koncertu v Sukově síni Domu hudby v pátek 8. 11. 2013. Následující den pak pět českých zástupců stanulo před porotou v obsazení Jiří Skopal, Tomáš Žídek a Milan Motl. V Kulturním domě Hronovická se totiž uskutečnilo soutěžní klání o cenu Miroslava Raichla. Zařazení písně tohoto autora do soutěžního programu bylo zcela logickou podmínkou. Domnívám se, že pro sbory také velmi dobrou příležitostí zpestřit svůj repertoár kvalitními písněmi.

Zpěváci soutěžících sborů předvedli velmi pěkné, koncentrované výkony. Přesto se mezi nimi objevily rozdíly především ve zvuku a intonaci. Po této stránce se nejlépe dařilo pěveckému sboru Jizerka, který si svým vyzrálým zvukem, výstavbou skladeb, dramaturgií soutěžního vystoupení a výrazem vybojoval absolutní vítězství. Kromě ceny Miroslava Reichla porota semilský sbor ocenila také zvláštním oceněním za interpretaci skladby Ave Maria Kimbera Bexe. Domnívám se, že zpívající sbormistryně Nadia Ladkany (po manželech Brádlových hlavní sbormistryně) a skvělý klavírista Jiří Hořčička jsou příslibem dalšího uměleckého růstu tohoto tělesa.

Velmi kvalitní výkon předvedl také jablonecký sbor Iuventus, Gaude!, sbormistra Tomáše Pospíšila, v minulém roce oceněný Unií českých pěveckých sborů jako Sbor roku. Velmi koncentrované vystoupení zpěváků s dokonalým kontaktem s energickým sbormistrem a vyváženou dramaturgií zakončilo velmi zdařilé provedení černošského spirituálu I´m Gonna Wait on the Lord. Celkový zvukový dojem by umocnil plnější, sonornější zvuk (především v sopránu), ale i tak sbor předvedl velmi dobrou hlasovou kulturu.

Specifické bylo soutěžní vystoupení Chlapeckého sboru Bonifantes Pardubice se svým sbormistrem Janem Míškem (mimochodem také skladatelem a velmi dobrým zpěvákem). Výtečná výstavba skladeb, sbormistrovo gesto, na které se váže výraz a prožitek hudby celého sboru, muzikalita, energie, nápaditost a originalita, to vše jsou atributy, které tento sbor řadí mezi kvalitní česká tělesa. Škoda však zvukové disproporce mezi hlasovým projevem chlapeckých sopránů a altů a odmutovaných tenorů a basů, který se odrážel i v celkovém hodnocení intonace Bonifantů.

Těsně pod hranicí zlatého pásma skončil dětský pěvecký sbor Canto z Náchoda. Na sympatickém projevu a velmi příjemném výrazu sboristů byl znát nejen vřelý vztah ke zpěvu, ale také ke svému sbormistrovi Zbyňku Mokrejšovi. Ten svůj sbor vede velmi citlivě, kultivovaným, nikterak okázalým a přitom funkčním gestem. Ne zcela se vydařila dramaturgická koncepce soutěžního vystoupení, některým písním by slušel plnější zvuk a preciznější intonace. Jejich vystoupení bylo ovšem příslibem, že tento sbor by mohl v budoucnu patřit mezi zlaté.

Dalším stříbrem oceněným dětským tělesem byl Tachovský dětský sbor, řízený svým zakladatelem (1973) a zkušeným sbormistrem Josefem Brabencem. I Tachovští předvedli pěkný výkon, byli velmi soustředěni, ale přitom bez velké nervozity a napětí. Pochvalu zaslouží provedení Raichlova Rekvia za Lidice, a to především za atmosférou skladby. Vystoupení s dobře zvolenou dramaturgií by vylepšilo více lehkosti a hlavového tónu ve vrchních polohách, lépe rezonující a intonačně dotažená piana. Touto cestou si však dovoluji pogratulovat nejen k zisku stříbrné medaile, ale také k obdivuhodným sborovým čtyřicátinám!

Program sobotního festivalového dne vyvrcholil závěrečným večerním koncertem. Zde se opět prezentovaly také méně zdatné francouzské sbory. Na atmosféře a kvalitě koncertu to však neubralo. Plný sál diváků a zpívajících českých dětí přijalo vystoupení obou sborů velmi přátelsky a vřele. Vedle soutěžních sborů se jako spolupořadatel prezentoval také domácí výtečný dětský pěvecký sbor Iuventus cantans pod vedením jeho současného uměleckého vedoucího Zdeňka Kudrnky. Společný zpěv Raichlovy písně A když vy mě má panenko celý večer umocnil. Stal se tak krásnou, mezinárodní a důstojnou poctou východočeskému autorovi. Věřím také, že si všichni zúčastnění odvezli z Pardubic kromě voňavého perníku i řadu nových, nejen hudebních zkušeností.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)